Milý čtenářský deníčku,
když jsem tuhle trilogii začala číst, moc jsem nechápala, co na ní všichni vidí. Ale překvapivě každý další díl byl lepší a lepší.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Citát: 1) Mohlas prodat ty planety i s hvězdou a byla bys jedním z nejbohatších lidí ve vesmíru! Anebo jsi nemusela prodávat vůbec nic a nechat si celou soustavu pro sebe. Zákonná ochrana soukromého vlastnictví je absolutní, nikdo by ti ji nemohl vzít.
2) Pohřbené ostatky nestvůrných ideologií minulosti, jako byl fašismus, vylezly z kobek na povrch a vrátily se na trůn. I chřadnoucí církve začaly kvést jako pokropené živou vodou a lidé začali opět navštěvovat svatostánky všemožných vyznání. A tak z mrtvých vstala i teokracie, zombie ze všech nejzatuchlejší.
3) V posledních pěti letech byla popravena řada příslušníků PBS, přestože velká část jásajících davů, které tomu přihlížely, se kdysi k PBS hlásila také.
Nakonec však zavládl mír a lidé se začali znovu stavět na nohy.
(Všechny citace podle mě krásně ilustrují, že autor je z Číny a má na společnost úplně jiný náhled než člověk ze Západu)
Nejlepší scéna: Líbil se mi nápad, že dřív mělo světlo téměř nekonečnou rychlost a vesmír deset rozměrů. Ale mezihvězdné války nejvyspělejších civilizací způsobily postupné zhroucení vyšších dimenzí a snížení rychlosti světla.
Nejhorší scéna: Když Sofon čerstvě přestěhovanému lidstvu oznamuje, že ho odpojí od elektřiny a kvůli následnému akutnímu nedostatku potravin většina zemře. Přišlo mi to strašné a vlastně zbytečně kruté.
Zajímavost o knize: Získala cenu Locus a byla nominována na cenu Hugo. Přesto, že jde o autorovu poslední knihu trilogie, Pao-Šu napsal další díl, který se věnuje příběhu Jün Tchien-minga. Výhoda, tohle pokračování má v češtině méně než 300 stran.
Zásadní myšlenka: Technologický pokrok může totálně změnit povahu světa.
Něco pro mě nového: Lidé si radši zvolí někoho lidského než schopného. A je to dobře!
Můj názor: Stejně jako v předchozí knize i v posledním díle sledujeme osud jediné postavy, která se narodila v předkrizové éře a díky hibernaci se dočká příletu Trisolaranů na Zemi. Tentokrát jde o postavu ryze sympatickou, upřímnou, která si nepřeje nic než blaho lidstva. a neváhá se pro něj obětovat. Asi i díky tomu se mi poslední kniha líbila nejvíc, protože vůči hlavní hrdince nešlo mít jakékoliv výhrady.
Zároveň jde o poslední díl, takže se čtenář může těšit, že konečně zjistí, jak lidstvo obstojí v boji s nepřátelským vesmírem. Už z titulu knihy je jasné, že to moc dobře nepůjde a v budoucnu se na Zemi bude moci jen nostalgicky vzpomínat. Přitom ale děj zůstává napínavý a plný nečekaných zvratů, takže mi ty stovky stránek rychle utekly.
Ve sci-fi nejde jen o děj, ale i o uvěřitelnou vědu a technologie. Ten největší experiment tu autor vytvořil z dimenzí a jeho hra s nimi mě okouzlila. A tím ani tak nemyslím popis čtyřrozměrného prostoru, jako spíš představa kolapsu vyšších dimenzí a nutnosti stěhovat se do nižších a nižších, protože ty původní byly zničeny v mezihvězdných válkách. Atomová bomba se se svou ničivostí může jít vycpat. Tenhle nápad se mi zdál naprosto geniální, dosud jsem se s ním nesetkala. Zároveň jsem ráda, že se autor nepustil do nějakého cestování časem, protože toho jsem se bála, většinou mě moc nebaví, nebývá úplně domyšlené.
Občas mi hrdinka přišla trochu moc naivní a osud k lidstvu příliš krutý. Často jsem se pozastavovala nad tím, kolik v autorově budoucnosti zůstalo z čínské historie a kultury, chápu, že autor nemohl jinak, ale i tak nepokládám jeho odhad za příliš pravděpodobný. Také mě fascinovala autorova víra v organizovaný přesun lidstva do Austrálie a pozdější amnézie, která umožní lidem dále žít a nevracet se k bratrovražedné minulosti. Myslím, že na Západě minulost zkoumáme, jsme schopni jí autenticky litovat, zato (ne)jen v Číně stále funguje diktatura, která z historie umí vymazat hladomor 50. let, Kulturní revoluci nebo protesty z roku 1989. Kvůli tomu všemu dávám hvězdičku dolů.
Takže kromě toho, že jde o skutečně poutavé sci-fi se spoustou originálních nápadů, umožňuje také čtenáři pozorovat svět a vývoj lidstva postavený na úplně jiných kulturních základech a formovaný tvrdou propagandou a cenzurou, přes kterou musela projít i tato kniha. Navíc autor nepatří mezi disidenty, ale veřejně vystupuje v souladu s čínskou politikou.
Podobné knihy: Kulový blesk, Problém tří těles, Temný les (Liou Cch'-sin), Výdech (Ted Chiang) Tajné společenství (Philip Pullman - protože jde také o rozsáhlý fantasy svět, do kterého autor promítá svůj světonázor)
Hodnocení: 
