úterý 13. dubna 2021

Karin Lednická - Šikmý kostel

Milý čtenářský deníčku,

mám pocit, že Šikmý kostel byl nejvychvalovanější knihou loňského roku. Když jsem četla Dějiny světla, jedna z nejsilnějších scén, co ve mně do teď zůstala, bylo úvodní důlní neštěstí, takže jsem si další knihu celou o hornících rozhodně nemohla nechat ujít. Prostředí bylo zpracováno skvěle, ale postavy mi tak báječné nepřisly, takže ten všeobecný hype nakonec moc nechápu.

zdroj: goodreads.com

Citát: Jakmile v sobě člověk během větrných časů nalezne pevnou víru v jakoukoli pravdu a ve vnějším světě následně vypozoruje jasného nositele viny, hned se mu pevněji stojí na zemi, i když všude kolem ještě pořád zuří vichřice.

Nejlepší scéna: Úvodní solná pouť těhotné Barbory do Wieliczky, při které si sáhne na dno svých sil. Díky ní jsem od první stránky nemohla knihu odložit, i když později děj výrazně zpomalil.

Nejhorší scéna: Události kolem česko-polské války. Čekala jsem, že budou vylíčeny mnohem podrobněji, živěji, ale nějak jsem se do té doby nemohla vcítit. Oceňuji všechna předložená fakta včetně důvodů a názorů různých lidí, ale dohromady to ve mně nevytvořilo plastický obraz tehdejší doby.

Zajímavost o autorovi: Autorka v roce 1997 založila nakladatelství Domino, které prodala v roce 2019 společnosti Albatros Media. Už tehdy se s nimi dohodla, že může založit nové nakladatelství, ve kterém bude vydávat své knihy. Díky svým kontaktům a talentu pak vytvořila ze své knihy bestseller bez podpory velkého, známého nakladatelství.

Zásadní myšlenka: Autorka chtěla široké veřejnosti přiblížit kraj opředený špinavými, dělnickými stereotypy a přeměnit ji v barevné prostředí plné zásadních historických událostí. Myslím, že to se jí beze zbytku povedlo.

Něco pro mě nového: Vůbec jsem netušila, že původní Karwina se nacházela mimo tu současnou a opravdu mě bavilo koukat na mapu a zjišťovat, co je kde dnes a co kde bylo před sto lety.

Můj názor: Fakt obdivuju práci autorky, za románem je vidět obrovská rešeršní práce, kterou se navíc povedlo spojit do poutavého příběhu. Na druhou stranu jsem zjistila, že přibližně od poloviny knihy už mě příběh moc nebaví, postavy se mi zdály ploché a vlastně mi jejich osud začal být jedno. Zaslechla jsem, že druhý díl je v tomhle ohledu stejný, ale protože mě opravdu zajímá historie tamního kraje, stejně si ho přečtu, protože přístupnější formou se k ní určitě nedostanu. Nicméně v hodnocení u mě převládla nespokojenost, takže dávám jen tři hvězdičky. Normálně bych asi dala čtyři, ale těmi třemi se chci vyhradit proti všeobecnému nekritickému přijetí.

Podobné knihy: Slepá mapa a další od Aleny Mornštajnové, Prach, který se snáší za snů (Louis de Bernières), K otevřenému nebi (Antonio G. Iturbe)

Hodnocení: 

Žádné komentáře:

Okomentovat