Milý čtenářský deníčku,
před časem jsem poslouchala podcast Do slov o autorce Le Guinové a protože mě opravdu zaujala, brzy jsem si půjčila její knížku esejů Proč číst fantasy. Nikdy jsem nic podobného nečetla, takže tam pro mě bylo spoustu nového, i když bohužel často vztaženého k dílům mně absolutně neznámým.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Citát 1: ...proč by spisovatelé podstupovali všechnu tu námahu s vytvářením postav, vztahủ, zápletek, krajin a všech podobných věcí? Proč by prostě jenom nepředali poselství? Je snad příběh krabička, do které se schová myšlenka? Jsou to hezké šaty, do nichž se oblékne nahá idea, aby vypadala pěkně, nebo je to cukrová poleva, kterou je nějaká hořká myšlenka politá, aby se dala líp spolknout? Otevři pusinku, miláčku, je to pro tvoje dobro. Je snad beletrie jenom hezká slovní vata, v níž se skrývá racionální myšlenka - poselství - která je podstatou beletrie a důvodem její existence?
Citát 2: Něco z toho jsem chápala a o dost víc mi unikalo; ale právě takhle se učíme mluvit i číst, nebo ne?- prostě tím, že to děláme: ne slovo od slova správně, ale s chybami a s nepochopeními, po kouskách, po hltech, po drobtech, které se časem začnou spojovat dohromady a dávat smysl. Literatura je významným nástrojem k pochopení světa a života, který zde máme k žití, a my se ten nástroj učíme používat tím, že ho používáme.
Nejlepší kapitola: Proč se Američané bojí draků? díky jasné hlavní myšlence, proč se někomu zdá, že fantasy je jen pro děti, proč ve skutečnosti není a jak se pozná to správné.
Nejhorší kapitola: Bok po boku, tlapku v ruce - zvířata v dětské literatuře a to proto, že byla hodně dlouhá a na téma, které mě vlastně až tolik nezajímá, navíc jsem opravdu drtivou většinu děl neznala (tleskám překladateli, který se snažil v poznámkách díla přiblížit). Při zpětném pohledu si říkám, že vlastně byla poučná, a jak si teď o to víc užiju čtení s dětmi, ale život je krátký a asi zrovna tohle jsem nutně vědět nepotřebovala.
Zajímavost o autorovi: Psala young adult už v době, kdy tento žánr snad nebyl ani definován a pozdější díla by se dala označit jako společensky angažovaná. Navíc od začátku má většina postav tmavou pleť.
Zásadní myšlenka: Fantasy literatura slouží jako ideální most mezi dětskou a dospěláckou literaturou a pokud je napsaná dobře, v každém věku si v ní čtenář najde něco nového.
Něco pro mě nového: Zbytečné násilí ve fantasy, zejména časté boje mezi nezpochybnitelným Dobrem proti nezkoumanému Zlu. Kvalitní fantasy by měla připouštět chyby na obou stranách a násilí by mělo být pouze jejich důsledkem.
Můj názor: Spousta nových myšlenek o žánru, který jsem hlavně dřív hltala a vlastně až tady jsem zjistila proč. Zároveň bych je ale ocenila v poněkud destilovanější podobě, autorka se často opakuje a když popisuje něco na díle, které neznám, jde mi to jedním uchem tam a druhým ven.
Podobné knihy: ???
Hodnocení: 
Žádné komentáře:
Okomentovat