Milý čtenářský deníčku,
tuhle knížku jsem si před několika lety náhodně vybrala v antikvariátu. Teď jsem se konečně dostala k tomu ji otevřít a přečíst. Jsem ráda, že mě nezklamala.
 |
| zdroj: databazeknih.cz |
Citát: A statik, jak říkal, je odborník, kterého budou potřebovat i komunisti, protože statika, statika, milá Květuško, je věda stavební, a nemá nic společného s politikou, [...], že totiž je možné i to nemožné, a sice to, že by se Josef zmýlil, že by se na svém krasném zánovním sněhobílém plastickém logaritmickém pravítku dočista přepočítal.
Nejlepší scéna: Líbily se mi vsuvky-sny cukráře Marka Svobody, jedna o zvláštním pokusu s cílem zkoumat geneticky implikované zlo, druhá o perském obchodníkovi a nesmrtelnosti.
Nejhorší scéna: Závěrečná zápletka s milostným dopisem mi přišla trochu prvoplánová.
Zajímavost o knize: Získala Cenu Evropské unie za literaturu (stejně jako třeba Jezero od Bellové nebo letos Smrtholka od Faulerové.)
Zajímavost o autorovi: Dlouho hledal nakladatele, který by nechtěl dělat velké úpravy jeho textu.
Zásadní myšlenka: Infiltrace státní moci do rodin nezná hranice, ovlivňuje všechno. Od toho, co si můžou dát lidé k večeři, po intimní život.
Můj názor: Když jsem knihu dočetla, byla jsem hodně spokojená, už dlouho jsem nečetla tak dobrý román. Sice tu byly nějaké pasáže, které se mi nelíbily, ale obecně mi přišly příběh i postavy moc dobře vymyšlené. Ale teď s odstupem několika týdnů jsem si sotva vybavila hlavní zápletku a pár zajímavých epizod. Nic hlubšího ve mně nezůstalo.
Podobné knihy: Kvítek karmínový a bílý (Michel Faber), Skleněný pokoj (Simon Mawer), Úzká cesta na daleký sever (Richard Flanagan)
Hodnocení: 
Žádné komentáře:
Okomentovat