Milý čtenářský deníčku,
po téměř nečitelném Arabském jaře jsem si musela spravit chuť nějak romantikou pro náctileté. Opět jsem sáhla po románu z kategorie LGBT, kde hlavní hrdina nebojuje s okolím, ale pouze sám se sebou.
zdroj: goodreads.com |
Aristoteles je patnáctiletý Mexiko-Američan, který nemá moc přátel a nejraději je sám. Na začátku léta k němu přijde na koupališti kluk, že jestli chce, tak ho naučí plavat. Překvapivě tenhle drzý způsob oslovení zafunguje a z Danteho a Aristotela se stanou nerozluční přátelé. Dante se časem svěří, že k Arimu cítí něco víc, protože si je téměř jistý, že on na tom bude stejně. Ale Ari si něco takového odmítá připustit.
Překvapilo mě, že se kniha nedrží tradičního schématu romantického příběhu, ve kterém se dvojice seznámí, pak spolu začnou chodit, pak se něco pokazí a nakonec zase skončí spolu. V tomhle ohledu je příběh docela originální, neřekla bych úplně překvapivý, ale při nejmenším ne šablonovitý.
Další, co většina čtenářů oceňuje, je upřímnost Ariho myšlenek, ve kterých si vůbec nepřipouští, že by mohl být taky gay. Tahle vnitřní, pubertální nejistota je tu ztvárněná velmi věrohodně, ale protože já osobně podobnými pocity nikdy netrpěla, tak mě za srdce až tolik nechytla.
Nejvíc se mi líbil popis rodičů obou kluků. Mají své problémy, mají svoje zásady, ale zároveň jsou naprosto úžasní a své syny ve všem podporují. Jsou to právě rodiče, kdo Ariho přesvědčí, aby se pravdě podíval do očí. Takovým rodičem bych si jednou přála být.
Je to ten typ knížky, u které čtenář letí očima po řádcích a za hodinku přečte i ten nejpomalejší klidně 100 stránek. Přesně něco takového jsem teď potřebovala. Bohužel nemůžu říct, že mě dojala, že jsem si zamilovala hlavní postavy nebo že bych se k ní chtěla vracet. Proto dávám "jen" čtyři hvězdičky.
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat