Milý čtenářský deníčku,
Martin Amis patří mezi stejnou generaci britských autorů jako moji oblíbenci Barnes, Ishiguro a McEwan. Konečně jsem se dostala k tomu si od něj něco přečíst, ale jeho prvotinou jsem šlápla dost vedle.
zdroj: goodreads.com |
Můj názor: Deníčku, tentokrát jen opravdu krátce. Knihu jsem začala číst, nebyla dlouhá, ale nedostala jsem se přes prvních padesát stránek. Hlavní hrdina byl totálně nezajímavý, sebestředný a jeho cíl proplout životem s co nejmenší námahou mi vůbec nebyl blízký. Sice jsem si v anotaci přečetla, že láska k Ráchel ho úplně změní, ale aspoň jejich seznámení žádný zvrat nepřineslo, a ani při zběžném listování pozdějšími kapitolami jsem nenarazila na nic, co by mě zaujalo nebo dokonce přesvědčilo román dočíst.
Jsem přesvědčená, že Amisův styl se s věkem měnil, takže zatím ho úplně nezatracuji a někdy určitě vyzkouším něco z jeho pozdější tvorby. Koneckonců raného McEwana taky moc nemusím. Tak snad příště!
Podobné knihy: Než potkala mě (Julian Barnes), Dějiny násilí (Éduard Louis)
Žádné komentáře:
Okomentovat