Milý čtenářský deníčku,
další Gaiman. Tentokrát jde o docela starý titul Nikdykde. Před více než dvaceti lety asi o urban fantasy ještě nikdo neslyšel a Gaiman dost možná položil základy tohoto žánru. Dnes už mi ale jeho nápady nijak originální nepřijdou.
Příběh se odehrává v Londýnském podzemí. Jedna introvertní kancelářská krysa během rande sebere na ulici krvácející holku a jiná skutečná krysa pak vyřizuje vzkaz jejímu ochránci. Dívka zmizí a náš hrdina se vrací do práce. Jenže ouha, nikdo ho nevidí! Jeho existence se propadla do Podlondýna, záhadného paralelního světa rozkládajícího se ve starých tunelech metra, kanalizaci a tak trochu mimo čas a prostor. Prostě Nikdykde.
Následuje typický příběh plný nadpřirozených bytostí, mluvících zvířat, hrdiných strážců a podlých vrahů. Náš hrdina doufá, že se mu podaří vrátit se zpátky k normálnímu životu, zraněná holka se snaží zachránit svět.
Spousta nápadů byla zajímavých, například putovní trh, který se každý den koná jinde, nikdo neví, kdo místo vybírá, ale informace o něm se vždy bezpečně dostane ke každému, kdo o ni stojí. Nebo jakýsi hrabě, jehož trůn se nachází ve voze metra, které projíždí zaniklými stanicemi a občas i těmi normálními, ale nikdo ho nevidí.
V pestré koláži postav a podzemních zákoutí se vyskytují i typičtější zástupci daného žánru. Krysi a jejich tlumočníci, padlí andělé a záhadné labyrinty. Nápadů je tolik, některé lepší jiné průměrné, ale nakonec je jich tolik, že samotný příběh se pod jejich nánosem ztrácí a nepřiměřeně se vleče.
Nebylo to špatné, před dvaceti lety to jistě patřilo k nejlepšímu, protože všechny nápady byly nové. Dneska už bych ale tento román asi nikomu moc nedoporučila, Kniha hřbitova, Mezisvět i Oceán na konci uličky jsou od něj mnohem lepší.
Závěrečné hodnocení:
další Gaiman. Tentokrát jde o docela starý titul Nikdykde. Před více než dvaceti lety asi o urban fantasy ještě nikdo neslyšel a Gaiman dost možná položil základy tohoto žánru. Dnes už mi ale jeho nápady nijak originální nepřijdou.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Příběh se odehrává v Londýnském podzemí. Jedna introvertní kancelářská krysa během rande sebere na ulici krvácející holku a jiná skutečná krysa pak vyřizuje vzkaz jejímu ochránci. Dívka zmizí a náš hrdina se vrací do práce. Jenže ouha, nikdo ho nevidí! Jeho existence se propadla do Podlondýna, záhadného paralelního světa rozkládajícího se ve starých tunelech metra, kanalizaci a tak trochu mimo čas a prostor. Prostě Nikdykde.
Následuje typický příběh plný nadpřirozených bytostí, mluvících zvířat, hrdiných strážců a podlých vrahů. Náš hrdina doufá, že se mu podaří vrátit se zpátky k normálnímu životu, zraněná holka se snaží zachránit svět.
Spousta nápadů byla zajímavých, například putovní trh, který se každý den koná jinde, nikdo neví, kdo místo vybírá, ale informace o něm se vždy bezpečně dostane ke každému, kdo o ni stojí. Nebo jakýsi hrabě, jehož trůn se nachází ve voze metra, které projíždí zaniklými stanicemi a občas i těmi normálními, ale nikdo ho nevidí.
V pestré koláži postav a podzemních zákoutí se vyskytují i typičtější zástupci daného žánru. Krysi a jejich tlumočníci, padlí andělé a záhadné labyrinty. Nápadů je tolik, některé lepší jiné průměrné, ale nakonec je jich tolik, že samotný příběh se pod jejich nánosem ztrácí a nepřiměřeně se vleče.
Nebylo to špatné, před dvaceti lety to jistě patřilo k nejlepšímu, protože všechny nápady byly nové. Dneska už bych ale tento román asi nikomu moc nedoporučila, Kniha hřbitova, Mezisvět i Oceán na konci uličky jsou od něj mnohem lepší.
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat