Milý čtenářský deníčku,
mám pro Tebe další knihu od čínského autora. Říkám si, že by se moje pochopení mělo spíš zvětšovat, ale přiznám se, že tahle knížka mě úplně zmátla.
Autor popisuje životní příběh jednoho celkem asi průměrného Číňana, který čas od času musí rodinnému rozpočtu vypomoci darováním krve. Poprvé tak učiní na základě celkem náhodného setkání se dvěma vesničany, kteří si tímto způsobem přivydělávají pravidelně. Z prvního výdělku si "pořídí" ženu, k dalšímu je donucen během velkého hladomoru, později během kulturní revoluce a naposledy málem prodá celý život jen aby zachránil nevlastního syna.
Oproti Čtyřem knihám, tady mají postavy skutečná jména a vůbec vše působí tak nějak normálně, žádná poetická hyperbola. To ale neznamená, že by jednotlivé osoby působily plasticky. V knize jsou popisovány pouze krizové momenty, žádné líčení běžného dne, volného času nebo čehokoliv, co by čtenáři o postavách řeklo víc.
Kniha byla uzounká a příběh přímočarý. Nebyl nijak napínavý, ale aspoň do jisté míry zajímavý. Do života rodiny vstupují historické události, ale v podstatě tam nenalezneme zmínku o komunismu a že by třeba za nějaké tragédie mohl. Korumpování šéfa odběrů je bráno jako něco naprosto samozřejmého a není tu ani náznak toho, že by toto chování mohlo být odsouzeno. Vlastně jediný "názor", který z knihy nakonec vyplývá, je, že člověk by neměl darovat krev, pokud to není absolutně nutné, a peníze z ní by měly jít na něco naprosto speciálního, rozhodně by se jimi neměla živit rodina.
Českému vydání zoufale chybí nějaký doslov, který by čtenáři trochu poodhalil kontext, ve kterém byla kniha napsána. Snažila jsem se něco dohledat na internetu, ale moc toho není, většina zmínek se vztahuje k úspěšnému filmu, ale nikoliv přímo ke knize. Autor prý v díle používá postupy jistého typu čínské opery a oproti raným povídkám se přiklonil více k realismu, aby román zpřístupnil západním čtenářům.
Při nejmenším mě kniha vybídla k tomu, vyhledat si víc informací o dárcovství krve v Číně (problémy s rozšířením HIV, nedostatek krve po tom, co se za odběry přestalo platit a staly se dobrovolnou záležitostí), nebo třeba o zdravotním systému. Přijde mi hrozně zvláštní, že v komunistické velmoci nebylo v sedmdesátých letech zdravotnictví "zdarma" (u nás tomu tak je od začátku 50. let, jedna z prvních komunistických reforem vůbec), dokonce jsem zjistila, že k nějakým změnám začalo docházet až v tomto století a že sice existuje nějaký koncept národního pojištění, ale pokud si člověk nepřiplácí, stejně si až 70% výdajů za péči musí hradit sám. Jejich systém mi vlastně nejvíce připomíná ten americký.
Nejzvláštnější je vztah otce a nejstaršího syna, který ale není jeho vlastním. My v takovém případě řešíme spíš lásku a vztah, který jsme si za ta léta k dítěti vybudovali, ale otec v knize stále přemýšlí pouze o ekonomických důsledcích. Zároveň ho ale musí mít rád, protože ho nakonec přijme do rodiny, stará se o něj a nakonec daruje krev, jen aby ho zachránil. Při tom věří, že krev může použít pouze na krví spřízněné příbuzné.
Dalším aspektem je přátelství a solidarita. V této knize je jí vlastně spousta, sousedé se složí na nemocného syna, chudákovi na ulici nabídnou teplý čaj a spolunocležník zmrzlému hrdinovi nabídne selátko, které ho v noci zahřeje. V západních románech je pomoc většinou spojená se zvědavostí, lidé, kteří si pomáhají, si vypráví své příběhy a pak díky empatii udělají možná víc, než se po nich chce. Tenhle rozměr mi zatím ve všech knihách chyběl, každý si hledí svého, nechce být zatažen do cizích problémů. Nejradši bych si místo dalšího intelektuálního román přečetla nějakou červenou knihovnu nebo YA od čínského autora, to by mi asi víc řeklo o tom, jak to dnešní Číňané cítí.
Závěrem dávám nicneříkající tři hvězdičky. Body ubírám hlavně nakladateli, který nedoplnil text o doslov. Zůstává ve mně pocit, že jsem román prostě nepochopila, spousta souvislostí mi zůstala skryta a povrchní čtení mi nic moc nepřineslo. V jiných možná emoce vyvolávají těžké osudy hlavního protagonisty, ale mě jeho osud nechal docela chladnou.
Závěrečné hodnocení:
mám pro Tebe další knihu od čínského autora. Říkám si, že by se moje pochopení mělo spíš zvětšovat, ale přiznám se, že tahle knížka mě úplně zmátla.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Autor popisuje životní příběh jednoho celkem asi průměrného Číňana, který čas od času musí rodinnému rozpočtu vypomoci darováním krve. Poprvé tak učiní na základě celkem náhodného setkání se dvěma vesničany, kteří si tímto způsobem přivydělávají pravidelně. Z prvního výdělku si "pořídí" ženu, k dalšímu je donucen během velkého hladomoru, později během kulturní revoluce a naposledy málem prodá celý život jen aby zachránil nevlastního syna.
Oproti Čtyřem knihám, tady mají postavy skutečná jména a vůbec vše působí tak nějak normálně, žádná poetická hyperbola. To ale neznamená, že by jednotlivé osoby působily plasticky. V knize jsou popisovány pouze krizové momenty, žádné líčení běžného dne, volného času nebo čehokoliv, co by čtenáři o postavách řeklo víc.
Kniha byla uzounká a příběh přímočarý. Nebyl nijak napínavý, ale aspoň do jisté míry zajímavý. Do života rodiny vstupují historické události, ale v podstatě tam nenalezneme zmínku o komunismu a že by třeba za nějaké tragédie mohl. Korumpování šéfa odběrů je bráno jako něco naprosto samozřejmého a není tu ani náznak toho, že by toto chování mohlo být odsouzeno. Vlastně jediný "názor", který z knihy nakonec vyplývá, je, že člověk by neměl darovat krev, pokud to není absolutně nutné, a peníze z ní by měly jít na něco naprosto speciálního, rozhodně by se jimi neměla živit rodina.
Českému vydání zoufale chybí nějaký doslov, který by čtenáři trochu poodhalil kontext, ve kterém byla kniha napsána. Snažila jsem se něco dohledat na internetu, ale moc toho není, většina zmínek se vztahuje k úspěšnému filmu, ale nikoliv přímo ke knize. Autor prý v díle používá postupy jistého typu čínské opery a oproti raným povídkám se přiklonil více k realismu, aby román zpřístupnil západním čtenářům.
Při nejmenším mě kniha vybídla k tomu, vyhledat si víc informací o dárcovství krve v Číně (problémy s rozšířením HIV, nedostatek krve po tom, co se za odběry přestalo platit a staly se dobrovolnou záležitostí), nebo třeba o zdravotním systému. Přijde mi hrozně zvláštní, že v komunistické velmoci nebylo v sedmdesátých letech zdravotnictví "zdarma" (u nás tomu tak je od začátku 50. let, jedna z prvních komunistických reforem vůbec), dokonce jsem zjistila, že k nějakým změnám začalo docházet až v tomto století a že sice existuje nějaký koncept národního pojištění, ale pokud si člověk nepřiplácí, stejně si až 70% výdajů za péči musí hradit sám. Jejich systém mi vlastně nejvíce připomíná ten americký.
Nejzvláštnější je vztah otce a nejstaršího syna, který ale není jeho vlastním. My v takovém případě řešíme spíš lásku a vztah, který jsme si za ta léta k dítěti vybudovali, ale otec v knize stále přemýšlí pouze o ekonomických důsledcích. Zároveň ho ale musí mít rád, protože ho nakonec přijme do rodiny, stará se o něj a nakonec daruje krev, jen aby ho zachránil. Při tom věří, že krev může použít pouze na krví spřízněné příbuzné.
Dalším aspektem je přátelství a solidarita. V této knize je jí vlastně spousta, sousedé se složí na nemocného syna, chudákovi na ulici nabídnou teplý čaj a spolunocležník zmrzlému hrdinovi nabídne selátko, které ho v noci zahřeje. V západních románech je pomoc většinou spojená se zvědavostí, lidé, kteří si pomáhají, si vypráví své příběhy a pak díky empatii udělají možná víc, než se po nich chce. Tenhle rozměr mi zatím ve všech knihách chyběl, každý si hledí svého, nechce být zatažen do cizích problémů. Nejradši bych si místo dalšího intelektuálního román přečetla nějakou červenou knihovnu nebo YA od čínského autora, to by mi asi víc řeklo o tom, jak to dnešní Číňané cítí.
Závěrem dávám nicneříkající tři hvězdičky. Body ubírám hlavně nakladateli, který nedoplnil text o doslov. Zůstává ve mně pocit, že jsem román prostě nepochopila, spousta souvislostí mi zůstala skryta a povrchní čtení mi nic moc nepřineslo. V jiných možná emoce vyvolávají těžké osudy hlavního protagonisty, ale mě jeho osud nechal docela chladnou.
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat