Milý čtenářský deníčku,
třetí kniha od Rowellové a třetí pecka. Jako obvykle jsem se od knihy vůbec nemohla odtrhnout, i když měla skoro 400 stran, přečetla jsem ji za dva dny. Ne, není tak skvělá jako Eleanor a Park, ale vyvolává stejnou potřebu domýšlet příběhy hlavních postav a tak i po poslední stránce ještě chvíli pobýt v jejich světě.
Nejdřív se kniha objevila ve Fangirl, kde ji hlavní hrdinka netrpělivě očekávala jako závěrečný díl série o studentech kouzel. Rowellová v závěru píše, že se jí postavy kluků tak zalíbily, že jim prostě musela stvořit vlastní, plnohodnotný příběh.
V podstatě jde o variaci na Harryho Pottera. Kouzelnická škola, vyvolený, který má zničit velkého nepřítele, nejlepší kamarádka a stejně starý úhlavní nepřítel, který je zároveň spolubydlícím. Autorka se nesnažila vytvořit nic moc originálního, žádnou promyšlenou sérii, jako vždy jí jde o lásku a v jakých nečekaných kombinacích může vzniknout.
Rozjezd je trochu pomalejší, protože Baz, tedy úhlavní nepřítel Simona, vyvoleného, se ztratil. Po pár desítkách stran ale dorazí a hned v první kapitole z jeho pohledu se čtenář dozví (jak už z anotace věděl), že Baz je beznadějně zamilovaný do Simona.
Na půdorysu Romea a Julie autorka rozehrává roztomilou gay romanci mezi dvěma krásnými, mladými kluky, kteří se po mnoha letech neskrývané rivality snaží bok po boku zachránit svět.
V prvním díle podcastu Literární disco holky mluvily o Lanczovce, že všechny její knihy jsou podle jednoho schématu a člověk by skoro poslepu přesně nalistoval scénu s první polibkem, sexem, rozchodem, jen kulisy se mění. A tak je to i u Rowellové. Drží se úspěšného schématu pomalejšího rozjezdu, první pusa, odloučení/hádka, závěrečné shledání. Nemohla bych číst její knihy krátce po sobě, ale teď po několika letech mi její neoriginalita vůbec nevadila.
Oproti jiným gay romancím, které jsem v poslední době četla, se mi líbilo, že Simon vlastně vůbec neví, jestli je nebo není homosexuál. Do teď chodil s holkou a přišlo mu to ok. A pak je najednou na zemi s Bazem a přijde mu to taky úplně v pořádku, (skoro) vůbec neřeší, jestli je to správné, co si o něm budou ostatní myslet a jestli náhodou není divný. Prostě teď ho to dělá šťastným a to je to podstatné.
Během čtení mi bylo jasné, že tohle je na pět hvězdiček. Ale s drobným odstupem si říkám, že by tahle kniha do elitní skupiny patřit neměla. Je čtivá, je romantická a hlavní hrdinové jsou prostě k sežrání. Na druhou stranu není moc originální, čtenáře rozhodně ničím neobohatí a asi to není kniha, kterou bych chtěla mít doma a později se k ní vracet. V porovnání s Eleonor a Park vychází o značný kus hůř, takže nakonec musí zůstat na čtyřech hvězdičkách.
Mimochodem, autorka se překvapivě po několika letech rozhodla napsat druhý díl, který v angličtině vyjde letos na konci září. Asi nevydržím čekat na český překlad :-)
Závěrečné hodnocení:
třetí kniha od Rowellové a třetí pecka. Jako obvykle jsem se od knihy vůbec nemohla odtrhnout, i když měla skoro 400 stran, přečetla jsem ji za dva dny. Ne, není tak skvělá jako Eleanor a Park, ale vyvolává stejnou potřebu domýšlet příběhy hlavních postav a tak i po poslední stránce ještě chvíli pobýt v jejich světě.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Nejdřív se kniha objevila ve Fangirl, kde ji hlavní hrdinka netrpělivě očekávala jako závěrečný díl série o studentech kouzel. Rowellová v závěru píše, že se jí postavy kluků tak zalíbily, že jim prostě musela stvořit vlastní, plnohodnotný příběh.
V podstatě jde o variaci na Harryho Pottera. Kouzelnická škola, vyvolený, který má zničit velkého nepřítele, nejlepší kamarádka a stejně starý úhlavní nepřítel, který je zároveň spolubydlícím. Autorka se nesnažila vytvořit nic moc originálního, žádnou promyšlenou sérii, jako vždy jí jde o lásku a v jakých nečekaných kombinacích může vzniknout.
Rozjezd je trochu pomalejší, protože Baz, tedy úhlavní nepřítel Simona, vyvoleného, se ztratil. Po pár desítkách stran ale dorazí a hned v první kapitole z jeho pohledu se čtenář dozví (jak už z anotace věděl), že Baz je beznadějně zamilovaný do Simona.
Na půdorysu Romea a Julie autorka rozehrává roztomilou gay romanci mezi dvěma krásnými, mladými kluky, kteří se po mnoha letech neskrývané rivality snaží bok po boku zachránit svět.
V prvním díle podcastu Literární disco holky mluvily o Lanczovce, že všechny její knihy jsou podle jednoho schématu a člověk by skoro poslepu přesně nalistoval scénu s první polibkem, sexem, rozchodem, jen kulisy se mění. A tak je to i u Rowellové. Drží se úspěšného schématu pomalejšího rozjezdu, první pusa, odloučení/hádka, závěrečné shledání. Nemohla bych číst její knihy krátce po sobě, ale teď po několika letech mi její neoriginalita vůbec nevadila.
Oproti jiným gay romancím, které jsem v poslední době četla, se mi líbilo, že Simon vlastně vůbec neví, jestli je nebo není homosexuál. Do teď chodil s holkou a přišlo mu to ok. A pak je najednou na zemi s Bazem a přijde mu to taky úplně v pořádku, (skoro) vůbec neřeší, jestli je to správné, co si o něm budou ostatní myslet a jestli náhodou není divný. Prostě teď ho to dělá šťastným a to je to podstatné.
Během čtení mi bylo jasné, že tohle je na pět hvězdiček. Ale s drobným odstupem si říkám, že by tahle kniha do elitní skupiny patřit neměla. Je čtivá, je romantická a hlavní hrdinové jsou prostě k sežrání. Na druhou stranu není moc originální, čtenáře rozhodně ničím neobohatí a asi to není kniha, kterou bych chtěla mít doma a později se k ní vracet. V porovnání s Eleonor a Park vychází o značný kus hůř, takže nakonec musí zůstat na čtyřech hvězdičkách.
Mimochodem, autorka se překvapivě po několika letech rozhodla napsat druhý díl, který v angličtině vyjde letos na konci září. Asi nevydržím čekat na český překlad :-)
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat