18/02/2020

Amos Oz - Mezi svými

Milý čtenářský deníčku,

konečně dobrá kniha! Soubor krátkých povídek od izraelského autora popisuje život ve fiktivním kibucu padesátých let, takže představuje ideálního zástupce knih, které chci letos číst - nečeské a neanglické, popisující neobvyklé prostředí a taky krátké.

zdroj: goodreads.com
Přiznám se, že do teď pro mě výraz "kibuc" znamenal pouze izraelskou vesnici na palestinském území. Musela jsem si dohledat, že vznikaly už před první světovou válkou a že jejich hlavním znakem je v podstatě komunistický způsob života, kdy všichni pracují pro dobro všech, stravují se ve společné jídelně a děti jsou vychovávány ve společných školkách. Autor si vybral dobu, kdy je tento způsob života celkem dobře zavedený, ale možná právě proto se častěji objevují mezi obyvateli nesouhlasné názory na to, jak společenství vést dál.

Nejvíc se mě dotkla povídka ze školky, kde spolužáci šikanují malého kluka, jeho otec ho sice jeden večer zachrání, ale když se druhý den vrátí jeho matka, musí se chlapeček nekompromisně vrátit mezi tyrany.

Většina povídek skončí tam, kde začala, problém se nevyřeší, hlavní hrdina není schopen změnit okolní společnost a nabourat zkostnatělé uspořádání. Naštěstí v několika případech problém vyřeší čas a čtenář se o jeho rozuzlení dozví jen tak mimochodem z některé další povídky.

Dala jsem jen tři hvězdičky, ale hodně jsem váhala nad čtyřmi. Kdyby šlo o román se souvislým příběhem, měla bych jasno, ale takhle se bojím, že mi po čase zůstane v hlavě jen pár izolovaných střípků. Rozhodně od autora vyzkouším některý z jeho autobiografických románů.

Závěrečné hodnocení: 

Žádné komentáře:

Okomentovat