Milý čtenářský deníčku,
následující příspěvky budou takové hrubé, nedokončené cancoury, protože mám opět skluz asi 10 knížek. Třeba se aspoň k některým později vrátím. Jak naučit svého psa fyziku by si to určitě zasloužilo.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Citát: Druhou možností je kvantové tunelování, ale kvantové tunelování není věc, kterou děláš, to se prostě přihodí. Když vyšleš proti bariéře svazek částic, pár z nich skončí na druhé straně. Ale které to jsou, to je zcela náhodné. Všechno je to věcí pravděpodobnosti."
„Takže stačí, když se proti tomu plotu dostkrát rozběhnu, a jednou skončím na druhé straně?"
„To bych ti nedoporučoval. Pravděpodobnost tunelování závisí na tlouštce bariéry a na vlnové délce nalétávající částice. Pravděpodobnost, že pětadvacet kilogramů vážící pes protuneluje centimetr tlustou hliníkovou bariérou, bude řádově 1/e10 až 1/e36. Víš, kolik to je?"
„Kolik?"
„Je to nula Nebo tak blízko nule, že v tom žádný praktický rozdíl není. Takže nezkoušej vrhat se proti plotu."
Zásadní myšlenka: Kvantová fyzika není až taková magie, jak by se mohlo zdát, ale zároveň se v ní vyskytují jevy, které naprosto odporují zdravému rozumu.
Něco pro mě nového: Úplně všechno
Můj názor: Kniha mi přišla nejen poučná, ale i zábavná. Podotýkám, že mám doma psa. Nyní mám pocit, že mám aspoň obecnou představu o tom, co kvantová fyzika řeší, kde jsou její limity a co ještě zbývá prozkoumat. Jako matfyzákovi-programátorovi mi nepřišla nijak složitá a při tom nezkreslující. Akorát tu kvantovou gumu jsem opravdu nepochopila.
Hodnocení: 
Žádné komentáře:
Okomentovat