Pavel Bareš - Meta

Milý čtenářský deníčku,

tak tohle byla pecka. Naprostá, dokonalá pecka. Skvělé české sci-fi o tom, co by se stalo s X-Meny, když by jejich hlavní náplní práce byla prezentace na instagramu. A taky o stalkingu, hledaní vlastní identity a prostě o všem, co člověk řeší, když studuje vysokou. A ani osm let od státnic mi ty problémy nepřišly banální.

zdroj: goodreads.com

Nejlepší scéna: Setkání s Matyášem ve foodcourtu v OC Nový Smíchov, kde ji pozoruje její pronásledovatel. (a tisíc dalších scén)

Nejhorší scéna: Retrospektivní vyprávění z doby rozchodu s Matyášem. Autor to sice udělal chytře, mluvil na úvod o počasí, aby bylo jasné, ve které časové rovině se děj odehrává, ale já byla natvrdlá a došlo mi to až docela pozdě a měla jsem v téhle části děje trochu guláš.

Zajímavost o knize: Jedno z prvních mainstreamově rozšířených českých sci-fi, které se dá zařadit do současné světové vlny angažované fantastiky (rasismus, feminismus, sexuální obtěžování, gender).

Zajímavost o autorovi: V rozhovoru s ním jsem četla, že na začátku byl nápad na svět a všechna ta vážná témata pak přišla sama, bylo to pro něj, jako by on sám seděl se čtenářem na pivu a řekl mu všechno, co si o světě myslí, pěkně bez obalu a kudrlinek.

Zásadní myšlenka: Ve světě nekonečných možností se špatně hledá vlastní identita.

Něco pro mě nového: Popis stalkingu a jeho vývoje od neškodných zpráv, na které by hrdinka klidně mohla reagovat smířlivěji, po nebezpečné vydírání, které ohrozí její zdraví a svobodu.

Můj názor: Záměrně jsem si o knize nic dopředu nečetla, jen jsem zaznamenala, jak jí někdo neustále chválí. Od první stránky mi bylo jasné, že se taky zařadím mezi nadšené fanoušky. Hlavní hrdinka je mi svojí povahou hodně blízká a její životní zkušenost se do značné míry shoduje s tou mojí. To znamená, že je celkem normální, docela chytrá, má komplikovaný vztah s matkou, věří ve feminismus, klimatickou změnu a vzájemný respekt. Navíc i její rodiče se rozvedli a tak jí v životě od určité chvíle chybí otec. Pořád nemůžu uvěřit, že tak skvělou ženskou postavu napsal chlap.

Líbil se mi civilní jazyk, působil na mě autenticky, přesně tak bych o svých zkušenostech psala, nebo spíš vyprávěla, já. Děj má spád, ale při tom to není hloupé defilé akčních scén se spoustou krve a zvonících nábojnic. Když pominu honičku na hřbitově (a propichování uší), umím si představit, že bych všechny tyhle věci mohla prožít taky. Kdybych si uměla změnit podobu obličeje.

Tím se dostávám k fantasknímu prvku. Super schopnosti byly skvěle vymyšlené a jejich použití v showbysnysu uvěřitelné, žádné logické zádrhely jsem nepozorovala. Zároveň je vidět, že autor sice vybudoval nadpřirozený svět, ale všechny věci, které hlavní hrdinka řeší, se vztahují k tomu našemu. Jen v knize dostávají atraktivnější kulisy a napínavou dějovou linku. Udržet tuhle rovnováhu bylo pro Bareše (aspoň podle rozhovorů) snadné, ale na literárním poli se mi zdá jeho talent výjimečný. Tleskám a těším se na další.

Podobné knihy: Páté roční období (N. K. Jemisin), série Poutníci (Becky Chambersová)

Hodnocení: