Milena Štráfeldová - Svetr ze zbytků

Milý čtenářský deníčku,

od Štráfeldové už jsem četla Guláš pro Masaryka a líbí se mi, jak dovede věrně převést historická fakta do poutavého příběhu. V tomto ohledu sbírka povídek Svetr ze zbytků rozhodně splnila očekávání.

zdroj: goodreads.com

Citát: Potrvá ještě hodně let, než tomu tehdejšímu máminu zoufalství sama porozumí. Ta její otázka: „A jaký smysl to asi má pro jeho maminku?“ se jí bude stále urputněji vracet, až bude mít sama děti. Bude ji strašit představa, že by se i její syn mohl někdy polít benzinem a zapálit… Ta strašlivá bolest! — To se přece nesmí stát!

Nejlepší povídka: Nejvíc mě zaujala povídka Na dvorku o slavné fotografce Soně Bullaty, které se po válce vrací z koncentračního tábora. Myslím, že je to osud, který by vydal na celý román.

Nejhorší povídka: Žádná mi nepřišla vyloženě špatné, ale určitě jich bude několik, které mě moc nezaujali, takže už si z nich nic nepamatuju. Třeba Marie (o cestě novinářky na Ukrajinu), Docela fajn den (o lékárnici, co píše knihu a trpí rakovinou) nebo Domácí štěstí (o holce, která i přes rodinné ústrky nakonec začala pracovat jako knihovnice a o své rodiče se starala do konce života).

Zásadní myšlenka: Život umí být krutý, ale nic netrvá věčně.

Něco pro mě nového: Kromě už zmíněné Soni Bullaty například příběh P. Bonfilia Wagnera, který obnovil klášter v Nových Hradech (i když podle životopisu sepsaného zde byl jeho osud trochu jiný).

Můj názor: Rozhodně mě víc bavily povídky, které vyprávěly příběh nějaké skutečné historické postavy. I většina ostatních mě bavila ve chvíli, kdy jsem je četla, a zdáli se mi dobře vypointované. Zároveň ale platí, že na tak krátkém prostoru nejsem schopná si s postavami vytvořit vztah, díky kterému by mi jejich osud utkvěl v hlavě déle než pár dní. A tak zapomenu i na tramvajáka, kterému pod kola vletěl malý kluk, chlapa, kterému se kvůli milence život rozpadl na kousky nebo knihovnici, která se vzepře estébákům a raději přijde o slušný byt, než aby znovu ztratila milovanou osobu.

Prostě skvělá, odpočinková literatura, ze které se člověk něco trochu dozví, ale zároveň nenaráží na nějaká kontroverzní témata, o kterých bych musela nějak hluboce přemýšlet. Prostě příjemné čtení, nic moc víc. Čtvrtou hvězdu dostává právě jen za svůj tak trochu vzdělávací rozměr.

Podobné knihy: Dlouhá trať (Viktorie Hanišová), Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku (Jiří Hájíček), Němci (Jakuba Katalpa)

Hodnocení: