31/12/2017

Shrnutí roku 2017

Milý čtenářský deníčku,

a je to tady. Za méně než dvanáct hodin začneme psát na konci letopočtu osmičku. Dřív jsem psala i měsíční shrnutí, ale zjistila jsem, že moc přidané hodnoty v nich není, tak jsem od nich upustila. To roční ale vynechat nemůžu.

Nejlepší kniha

Myslím, že bych měla vybrat jednu knihu, která pro mě bude letošní rok symbolizovat a ke které se možná budu  vracet. Není to lehký úkol, protože dobrých knížek jsem přečetla spoustu, ale sama od sebe mi žádná na mysli nevytane. Když koukám na ty, které jsem hodnotila pěti hvězdičkami, tak asi nezbývá než vybrat Jak mluvit s dětmi, aby nás poslouchaly. Není to ani tak proto, že by byla skutečně tím nejlepším, vybrat kteroukoliv je vlastně hrozně nefér, ale spíš proto, že nelépe symbolizuje to, čím pro mě většina tohoto roku byla, tedy čekáním na nového člena rodiny. Ze tří knih, co jsem o výchově četla, tahle byla rozhodně nejlepší a do nového roku si přeju, abych se jí zvládla řídit a metody z ní mi usnadnily život v nové roli.

Nejhorší kniha

Tady by měl být výběr jednodušší, protože za celý rok jsem dala jen jedné knize jednu hvězdičku. Tou byla Dívka ve vlaku. Za svým hodnocením si rozhodně stojím a vzhledem k tomu, že letos podobných knih vyšlo několik, myslím, že i dobře symbolizuje, jak mě tenhle oblíbený žánr míjí.

Na druhou stranu jsem Dívku ve vlaku nečetla, ale poslouchala jako audioknihu. Proto mi připadá fér vybrat ještě druhou, a tam to naštěstí také není těžké. Všechno, úplně všechno patří do další oblíbené škatulky, s tím rozdílem, že tahle kategorie se mi většinou líbí. V tomhle případě šlo o takový brak, jaký už jsem dlouho neviděla a v příštím roce budu rozhodně při výběru opatrnější.

Čtenářské výzvy

Začnu tou úspěšnější. Povedlo se mi splnit všechny kategorie Čtenářské výzvy 2017 z Databáze knih. Pravda, knihu pohádek Bajky barda Beedleho mám zatím rozčtenou, ale rozhodla jsem se ji zařadit i tak (čteme ji před spaním a než se prokoušeme nakonec, asi to bude ještě chvíli trvat). Několik kategorií bylo vyloženě inspirativních, například Pulitzerova cena nebo oblíbená kniha rodičů. Většinu kategorií jsem zaplnila bez velkého úsilí, takže z nich zase tak dobrý pocit nemám, ale kvůli těm několik málo obtížnějším to rozhodně stálo za to.

Naopak na Goodreads jsem si vytyčila příliš ambiciózní cíl. Loni jsem sice 70 knih zvládla, ale letos to nějak nevyšlo. Nakonec to vypadá, že skončím na čísle na 61 (už mi zbývá jen 50 stran...), ale přijde mi, že letošní knihy byly většinou delší a náročnější. Podle počtu stran v porovnání s loňským rokem (75 knih o 20 276 stranách, 61 knih o 18120 stranách) to tak skutečně vypadá (průměr 270 stran na knihu versus 297 stran letos), ale i kdybych četla knihy kratší, nedostala bych se na vyšší číslo než 67 knih (při stejné délce jako loni).

Předsevzetí 2018

Sice budu celý rok na "dovolené", ale se čtením to nevidím moc růžově. Rozhodně budu sledovat Čtenářskou výzvu 2018, už jsem na ni koukala a několik kategorií vypadá opět inspirativně (kniha o jídle, kniha vydaná v roce mého narození, kniha odehrávající se v Brně...), ale upřímně nečekám, že zvládnu všechny kategorie.

Stanovit si cíl na Goodreads bude ještě těžší. Jak mám vědět, kolik budu mít na čtení času? Zvlášť, když letos jsem vlastně svůj cíl nesplnila? Intuitivně cítím, že číslo kolem poloviny toho letošního by mohlo odpovídat. Když si dám třicet, tak to je myslím docela reálné. Ale má to být výzva! Takže zkusíme 35 a uvidíme...

Mimochodem, k Vánocům mi Ježíšek nadělil tříměsíční členství do Audiolibrixu, a myslím, že tím, že budu hodně sama doma, budu audioknížky poslouchat docela dost, takže pokud budu ve čtení zaostávat, posloucháním to snad doženu.

Největším úspěchem uplynulého roku bylo, že jsem o každé knížce zvládla napsat aspoň krátkou poznámku sem. Doufám, že se mi bude dařit udržet tuto tradici i v tom dalším.

Žádné komentáře:

Okomentovat