Milý čtenářský deníčku,
konečně jsem v knihovně narazila na Noční cirkus. Kniha mi byla doporučena už před mnoha lety jako dokonalá ukázka magického realismu, který se mi bude líbit. A taky, že jo.
Příběh se těžko popisuje, protože má pomalý rozjezd a téměř jakákoliv informace naznačí až příliš. Dva lidé, kteří umí kouzlit, cirkus, do kterého se chodí jen po setmění a v jeho stanech se dějí věci jinde nevídané. Souboj, láska, intriky, tajuplná atmosféra, to všechno v knize čtenář najde.
Na jednu stranu jsem se na knihu strašně těšila, na druhou jsem se bála zklamání. naštěstí tentokrát to vyšlo dobře. Děj je sice ze začátku trochu pomalejší, jazykově mi román nepřišel příliš bohatý, ale celková atmosféra a způsob, jak byly příběhy poskládány a jak se nakonec propletly, se mi líbily moc.
Kniha nemá žádný hlubší přesah, je spíš magická než realistická, ale to mi nevadilo. Může jít o alegorii k celému světu, kde každý z nás byl už v dětství k něčemu vybrán a i když na první pohled svůj život řídí, pravidla která ho svazují jsou nejasná a neúprosná.
Z hlavy se mi knížka vykouřila docela rychle, rozhodně to není žádný ikonický příběh, ale ve svém žánru rozhodně bude patřit mezi mé oblíbené, které občas někomu doporučím, v mnohém připomíná třeba Zafónův Stín větru. Možná ho lehkým podvodem zařadím do černobílé kategorie letošní čtenářské výzvy, protože o barvy tu jde i v příběhu a ta červená je sice nezbytná, ale velmi nenápadná.
Závěrečné hodnocení:
konečně jsem v knihovně narazila na Noční cirkus. Kniha mi byla doporučena už před mnoha lety jako dokonalá ukázka magického realismu, který se mi bude líbit. A taky, že jo.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Příběh se těžko popisuje, protože má pomalý rozjezd a téměř jakákoliv informace naznačí až příliš. Dva lidé, kteří umí kouzlit, cirkus, do kterého se chodí jen po setmění a v jeho stanech se dějí věci jinde nevídané. Souboj, láska, intriky, tajuplná atmosféra, to všechno v knize čtenář najde.
Na jednu stranu jsem se na knihu strašně těšila, na druhou jsem se bála zklamání. naštěstí tentokrát to vyšlo dobře. Děj je sice ze začátku trochu pomalejší, jazykově mi román nepřišel příliš bohatý, ale celková atmosféra a způsob, jak byly příběhy poskládány a jak se nakonec propletly, se mi líbily moc.
Kniha nemá žádný hlubší přesah, je spíš magická než realistická, ale to mi nevadilo. Může jít o alegorii k celému světu, kde každý z nás byl už v dětství k něčemu vybrán a i když na první pohled svůj život řídí, pravidla která ho svazují jsou nejasná a neúprosná.
Z hlavy se mi knížka vykouřila docela rychle, rozhodně to není žádný ikonický příběh, ale ve svém žánru rozhodně bude patřit mezi mé oblíbené, které občas někomu doporučím, v mnohém připomíná třeba Zafónův Stín větru. Možná ho lehkým podvodem zařadím do černobílé kategorie letošní čtenářské výzvy, protože o barvy tu jde i v příběhu a ta červená je sice nezbytná, ale velmi nenápadná.
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat