Milý čtenářský deníčku,
po těžkopádném Neříkej, že nemáme nic a drobničkách v podobě harrypotterovských pohádek a Čapkových dopisů, jsem se těšila na jednoduchý, čtivý román pro mladé od Johna Greena a Davida Levithana. Nezklamal!
Jednoduchá zápletka svede dohromady dva podobně staré kluky, kteří náhodou mají stejné jméno. Ten první se bojí zamilovat a vůbec se snaží ničím nevybočit, jen tak snadno proplouvat životem, ten druhý žije s depresí a je gay. Kromě toho tu máme Drobka Coopera, který sice není úplně největší gay ani úplně nejvíc gay, ale je zcela jistě největší kluk, který je opravdu hodně gay.
Knihu jsem si přidala na seznam po přečtení Dej mi své jméno a nutně musím tyhle dvě porovnat. V obou je homosexualita popisována jako něco naprosto normálního, rodiče s ní nemají problém a nikdo není obětí nechutné šikany (jen takového normálního popichování, jako třeba někdo se zrzavými vlasy a spoustou pih).
Dál už se ale výrazně liší. Zatímco Dej mi své jméno je jinak průměrná červená knihovna na léto, Will Grayson, Will Grayson je mnohem civilnější, opravdovější a zábavnější. Kluci nežijí odtrženi od reality, mají své problémy a jejich život se odehrává na pozadí běžné americké střední školy. Postupně se přestávají soustředit jen na sebe a své problémy, ale snaží se pomoct svým přátelům a tím nacházejí cestu k sobě.
Zní to jako klišé, a taky jím je. Ale pár detailů a skvělý vypravěčský styl obou autorů zaručují sice odpočinkový, ale přesto docela smysluplný čtenářský zážitek.
Závěrečné hodnocení:
po těžkopádném Neříkej, že nemáme nic a drobničkách v podobě harrypotterovských pohádek a Čapkových dopisů, jsem se těšila na jednoduchý, čtivý román pro mladé od Johna Greena a Davida Levithana. Nezklamal!
 |
| zdroj: goodreads.com |
Jednoduchá zápletka svede dohromady dva podobně staré kluky, kteří náhodou mají stejné jméno. Ten první se bojí zamilovat a vůbec se snaží ničím nevybočit, jen tak snadno proplouvat životem, ten druhý žije s depresí a je gay. Kromě toho tu máme Drobka Coopera, který sice není úplně největší gay ani úplně nejvíc gay, ale je zcela jistě největší kluk, který je opravdu hodně gay.
Knihu jsem si přidala na seznam po přečtení Dej mi své jméno a nutně musím tyhle dvě porovnat. V obou je homosexualita popisována jako něco naprosto normálního, rodiče s ní nemají problém a nikdo není obětí nechutné šikany (jen takového normálního popichování, jako třeba někdo se zrzavými vlasy a spoustou pih).
Dál už se ale výrazně liší. Zatímco Dej mi své jméno je jinak průměrná červená knihovna na léto, Will Grayson, Will Grayson je mnohem civilnější, opravdovější a zábavnější. Kluci nežijí odtrženi od reality, mají své problémy a jejich život se odehrává na pozadí běžné americké střední školy. Postupně se přestávají soustředit jen na sebe a své problémy, ale snaží se pomoct svým přátelům a tím nacházejí cestu k sobě.
Zní to jako klišé, a taky jím je. Ale pár detailů a skvělý vypravěčský styl obou autorů zaručují sice odpočinkový, ale přesto docela smysluplný čtenářský zážitek.
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat