Milý čtenářský deníčku,
už dlouho jsem nečetla knížku s tak rozporuplnými pocity. Některé texty byly skvělé, jiné horší a další jsem po přečtení pár odstavců úplně přeskočila.
Autor v předmluvě poukazuje na to, že jde o kompilaci textů z posledních asi deseti let jeho práce, napsaných za různým účelem, což vysvětluje, proč se mi některé texty líbily a jiné vůbec.
Začíná starším textem o důležitosti zemědělské půdy a varováním před nezvratitelnými důsledky eroze. Text byl snad více než 15 starý, takže ve své době byl asi celkem originální a vystihoval názor, který později všichni přijali za vlastní. Jenže dnes už působí zastarale a nic nového nepřináší.
Následovaly popisy krajiny a jejího spojení s historií lidské civilizace, kde se nacházela různá hradiště, posvátná místa a podobně. Většinou se soustředí na krajinu Českého středohoří nebo okolí Kolína. Celou jednu kapitolu věnoval Praze. Tuto část knihy považuji jednoznačně za nejlepší, i když je znát, že původně nesouvisející texty postavené vedle sebe se hodně opakují.
Nejvíc se mi líbilo líčení krajiny od novináře ze třicátých let minulého století V. E. Babky. Popisuje kouzlo Českého středohoří a každý odstavec ve mě vyvolal chuť se na popisované místo podívat. Cestovala jsem aspoň prstem po mapě a snažila se si zapamatovat nejzajímavější vesničky a kopce, abych do nich mohla brzy podívat.
Pak už to jde s kvalitou textů dolů. Prosakuje jimi víra v nedůvěryhodné přírodní léčitelství, okultismus a vůbec. Závěrečné texty o nějakých guruech jsem úplně přeskočila, jejich stylu života nevěřím a pár prvních odstavců mě nepřesvědčilo, že bych se o nich dozvěděla něco, co by můj názor změnilo.
Cílkův cit pro krajinu a propojení s historií je zajímavý, ale jedna kniha mi od něj stačila, k autorovi už se vracet nebudu. Dávám tři hvězdičky, nic neříkající průměr ze skvělých a naprosto nezajímavých textů.
Závěrečné hodnocení:
už dlouho jsem nečetla knížku s tak rozporuplnými pocity. Některé texty byly skvělé, jiné horší a další jsem po přečtení pár odstavců úplně přeskočila.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Autor v předmluvě poukazuje na to, že jde o kompilaci textů z posledních asi deseti let jeho práce, napsaných za různým účelem, což vysvětluje, proč se mi některé texty líbily a jiné vůbec.
Začíná starším textem o důležitosti zemědělské půdy a varováním před nezvratitelnými důsledky eroze. Text byl snad více než 15 starý, takže ve své době byl asi celkem originální a vystihoval názor, který později všichni přijali za vlastní. Jenže dnes už působí zastarale a nic nového nepřináší.
Následovaly popisy krajiny a jejího spojení s historií lidské civilizace, kde se nacházela různá hradiště, posvátná místa a podobně. Většinou se soustředí na krajinu Českého středohoří nebo okolí Kolína. Celou jednu kapitolu věnoval Praze. Tuto část knihy považuji jednoznačně za nejlepší, i když je znát, že původně nesouvisející texty postavené vedle sebe se hodně opakují.
Nejvíc se mi líbilo líčení krajiny od novináře ze třicátých let minulého století V. E. Babky. Popisuje kouzlo Českého středohoří a každý odstavec ve mě vyvolal chuť se na popisované místo podívat. Cestovala jsem aspoň prstem po mapě a snažila se si zapamatovat nejzajímavější vesničky a kopce, abych do nich mohla brzy podívat.
Pak už to jde s kvalitou textů dolů. Prosakuje jimi víra v nedůvěryhodné přírodní léčitelství, okultismus a vůbec. Závěrečné texty o nějakých guruech jsem úplně přeskočila, jejich stylu života nevěřím a pár prvních odstavců mě nepřesvědčilo, že bych se o nich dozvěděla něco, co by můj názor změnilo.
Cílkův cit pro krajinu a propojení s historií je zajímavý, ale jedna kniha mi od něj stačila, k autorovi už se vracet nebudu. Dávám tři hvězdičky, nic neříkající průměr ze skvělých a naprosto nezajímavých textů.
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat