14/12/2020

Filip Staněk - Křehká struna

 Milý čtenářský deníčku,

na Křehkou strunu jsem narazila na instagramu Lucie Zelinkové. Mělo jít o čtivé, mileniálské povídky, což kniha rozhodně splnila. Celkově mě ale spíš zklamala.

zdroj: goodreads.com

Povídky na mě působily jako výsledek práce na kroužku tvůrčího psaní od nepříliš talentovaného frekventanta. Styl byl sice čtivý, ale nijak výjimečný nebo dokonce něčím charakteristický. Postavy mi připadaly hrozně schematické, což sice do jisté míry k povídkám patří, ale tady to na mě působilo spíš jako neobratnost vypravěče než jako autorská zkratka.

Abych byla konkrétní. Nejhorší mi přišla jednoznačně povídka Facebook. Na prvního dubna přestane fungovat největší sociální síť na světě. Skvělý námět, dal by se rozvinout tisíci způsoby, ale Staněk ho podle mě úplně zabil. Kdyby to tak bylo, hned by se o tom všude psalo, děti ve škole by z toho byly úplně mimo, Zuckerberg by to určitě neudělal tak pitomě a vůbec nemluvím o tom, že jde o firmu na burze, kterou nejde jen tak zavřít. A závěr se zmínkou o instagramu je prostě zoufalý.

Většina dalších povídek mi přišla podobně nedomyšlená, ale některé se povedly. Nejvíc se mi jednoznačně líbily Vousy. Kluk si nechá narůst krásný plnovous, který si ale musí po krátké době z pracovních důvodů zase oholit. To, jak se k němu upíná, je hrozně směšné, ale zároveň podivně uvěřitelné.

Myslím, že autor má potenciál, většina zápletek mě zaujala a oči se nemohly odtrhnout od textu. Doufám, že příští kniha bude promyšlenější a dotažená do většího detailu. Teď si ale víc než tři hvězdičky nezaslouží.

Závěrečné hodnocení: 

Žádné komentáře:

Okomentovat