Lucie Faulerová - Smrtholka

Milý čtenářský deníčku,

Smrtholka získala Evropskou cenu za literaturu, čímž se rozhodně dostala na můj seznam knih k přečtení. Bohužel mě dost zklamala, přišla mi dost nesrozumitelná.

zdroj: goodreads.com

Citát: Chvíli jen mlčíme. S Adamem se dobře mlčí. I brečí. Je důležitý mít člověka, se kterým se dobře brečí.

Nejlepší scéna: Bavily mě různé esoterické seance v místní sokolovně. Touha po něčem, co nás přesahuje schovaná do ironie a sarkasmu.

Nejhorší scéna: Podrobné popisy toho, jak se hlavní hrdinka sebepoškozuje. Opravdu živě jsem si dokázala představit, jak se cítí ona, ale hlavně jak to vnímalo okolí. Nebylo to vůbec příjemné.

Zajímavost o knize: Kniha byla zatím přeložena do chorvatštiny a španělštiny.

Zajímavost o autorovi: Napsala disertační práci o nespolehlivém vypravěči. Bohužel není k dispozici on-line.

Zásadní myšlenka: Proč jsem si toho nevšimla. Vždyť teď to vidím úplně jasně.

Můj názor: Knihou jsem se prokousávala dlouho, nebavila mě a pocity hlavní hrdinky mi byly hodně vzdálené. Způsob vyprávění mi připadal originální, výstižný, ale zároveň mě otravovalo, jak se strašně opakuje a hrozně dlouho trvá, než se čtenář dozví něco dalšího. Zároveň si uvědomuju, že to dokonale vystihuje repetitivní, sebemrskačské myšlenky, které hrdince neustále běžely hlavou.

Rozhodně jde o knihu, která svou kvalitou zdaleka převyšuje většinu české produkce a evropskou cenu si zasloužila. Bohužel, musím přiznat, že já osobně preferuji přímočařejší knihy, protože pak si umím sebe lépe představit v podobných situacích nebo spíš snadněji hledám paralely ke svému prožívání. U Smrtholky nakonec převládla forma nad obsahem, který se mě kvůli tomu nijak osobně nedotkl.

Podobné knihy: Svatá hlava (Hana D. Lehečková), Jezero (Bianca Bellová), Houbařka (Viktorie Hanišová)

Hodnocení: