Milý čtenářský deníčku,
jak víš, nedávno jsem se nadchla pro Všechny malé zázraky a Eleanor a Park. Audrey se vrací se řadí do stejné kategorie románů o mladistvých, ale určených spíš dospělejším čtenářům.
Než se dostanu k samotnému obsahu, musím nejdřív vytknout pár drobností nakladateli. Nejsem si jistá, proč nepoužil původní obal knihy s velmi pěkným a výmluvným obrázkem. Česká varianta mnohem víc evokuje dívčí román, kterým tahle kniha rozhodně není. Dále mám trochu problém s tím, jak byl přeložen název, který v originále zní Finding Audrey, tedy spíš Hledá se Audrey. Opět mi přijde, že se k obsahu hodí více, protože celá kniha je to hlavně o tom, jak druzí pomáhají Audrey, ale jak se nakonec stejně ztratí. Poslední, a nejhorší, chybou je popis na přebalu knihy, který vyzradí snad polovinu děje!
Ale teď už k samotnému obsahu. Audrey je puberťačka, která má jeden zásadní problém. Bojí se vyjít z domu. Bojí se lidí. Ve škole se jí stalo něco velmi nepěkného, úplně se zhroutila a teď se pomalu snaží vrátit do běžného života. Sledujeme příběh její rodiny, která kromě její komplikované situace řeší ještě jejího bratra a jeho přílišnou oddanost počítačovým hrám. Jak jsem naznačila, kniha zapadá do stejné škatulky jako třeba Všechny malé zázraky, takže i tentokrát nechybí romantická zápletka.
Příběh vypráví samotná Audrey, občas je proložen "scénářem" k dokumentárnímu filmu, který dostala za úkol natáčet. Hlavní hrdinka se svěřuje se všemi pochybnostmi a strachy, přímo oslovuje čtenáře a právě díky tomu vyznívá kniha velmi autenticky. Scénáristické vsuvky jsou naopak velmi strohé, ale pro děj stejně důležité. Na konci sice tvorba filmu přechází trochu do ztracena, kvůli tomu může působit jen jako vypravěčská berlička, ale co, to je pouhý detail.
Trochu mě mrzí, že všechny postavy kromě Audrey jsou načrtnuty jen velmi schématicky a je jasné, že tahle kniha je jen a pouze o Audrey, zbytek osazenstva jsou pouhé loutky v rukách vypravěčky. Zápletka s počítačovými hrami je vyloženě jalová a kluk, se kterým s Audrey sblíží není nic než pěkná, ale prázdná skořápka z holčičích snů.
Závěrečné hodnocení:
jak víš, nedávno jsem se nadchla pro Všechny malé zázraky a Eleanor a Park. Audrey se vrací se řadí do stejné kategorie románů o mladistvých, ale určených spíš dospělejším čtenářům.
 |
| zdroj: goodreads |
Ale teď už k samotnému obsahu. Audrey je puberťačka, která má jeden zásadní problém. Bojí se vyjít z domu. Bojí se lidí. Ve škole se jí stalo něco velmi nepěkného, úplně se zhroutila a teď se pomalu snaží vrátit do běžného života. Sledujeme příběh její rodiny, která kromě její komplikované situace řeší ještě jejího bratra a jeho přílišnou oddanost počítačovým hrám. Jak jsem naznačila, kniha zapadá do stejné škatulky jako třeba Všechny malé zázraky, takže i tentokrát nechybí romantická zápletka.
Příběh vypráví samotná Audrey, občas je proložen "scénářem" k dokumentárnímu filmu, který dostala za úkol natáčet. Hlavní hrdinka se svěřuje se všemi pochybnostmi a strachy, přímo oslovuje čtenáře a právě díky tomu vyznívá kniha velmi autenticky. Scénáristické vsuvky jsou naopak velmi strohé, ale pro děj stejně důležité. Na konci sice tvorba filmu přechází trochu do ztracena, kvůli tomu může působit jen jako vypravěčská berlička, ale co, to je pouhý detail.
Trochu mě mrzí, že všechny postavy kromě Audrey jsou načrtnuty jen velmi schématicky a je jasné, že tahle kniha je jen a pouze o Audrey, zbytek osazenstva jsou pouhé loutky v rukách vypravěčky. Zápletka s počítačovými hrami je vyloženě jalová a kluk, se kterým s Audrey sblíží není nic než pěkná, ale prázdná skořápka z holčičích snů.
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat