01/11/2020

Simon Mawer - Pražské jaro

Milý čtenářský deníčku,

není to tak dlouho, co jsem četla Skleněný pokoj a sice se mi až tak nelíbil, ale autor má prostě dobré náměty, takže jsem věděla, že si chci přčíst ještě aspoň Pražské jaro, na které teď tedy konečně došlo.

zdroj: goodreads.com

Líbil se mi nápad, zachytit klíčové události československé moderní historie z pohledu cizince, zvlášť tak privilegovaného, jakým je diplomat z ambasády. Jeho příběh mi přišel mnohem zajímavější než ten o dvou stopařích z Británie, kteří náhodou skončí za železnou oponou.

Stejně jako u Skleněného pokoje i tady hrála důležitou roli hudba, ale spíš ovlivňovala děj, než že by navozovala nějakou atmosféru. Pro mě jedině dobře, jak víš, deníčku, hudbu v románech vůbec vnímat neumím. A také tu nechyběl sex, i když mi ho opět přišlo méně než v románu o brněnské vile, za což jsem byla docela ráda, protože tam mi přišel takový strojený, zařazený kvůli pikantnosti, ne kvůli ději.

Z toho by měly vyplývat asi víc než tři hvězdičky, ale není tomu tak. Román byl čtivý, napínavý, ale... já nevím, takový průměrný. Asi mu chyběly postavy, do kterých bych se dokázala vcítit, kterým bych fandila. A vzhledem k tomu, že autorovi ostatní knížky mají hodnocení ještě o chlup nižší, asi už po nich nesáhnu.

Závěrečné hodnocení: 

Žádné komentáře:

Okomentovat