sobota 13. února 2021

David Vann - Akvárium

Milý čtenářský deníčku,

na tuhle knihu jsem před časem pořád narážela, ale dlouho jsem si říkala, že ji číst nechci, že bude příliš drsná a navíc nezapadala do mého cíle číst méně anglických autorů. Nakonec mě sociální sítě zlomily a já nelituji.

zdroj: goodreads.com

Citát 1: Pamatuju si, jak to řekl. Řekl, že jsem v bezpečí. Vždycky uměl říct tu správnou věc. Objala jsem ho, rukama jsem se mu pověsila kolem krku. Potřebovala jsem někoho, kdo by mě podržel. Vlasy suché jako tráva, kostnatá ramena, nikde nic měkkého, brnění jako mořský koník a stejnė tak ošklivý, ale visela jsem na něm jako na vlastním korálu. 

Citát 2: Steve si klekl vedle mámy, schoulené v posteli, a položil na ni ruku. Sheri, řekl. Miluju tě a neopustím tě. A Caitlin tě bude mít vždycky na světě ze všech nejradši. Každou vteřinu tě sleduje a podle toho, co zrovna prožíváš, vyvozuje, jestli je svět dobrý místo, nebo jestli se řítí k zániku. Je to tvoje dcera.   

Nejlepší scéna: Když Caitlin poprvé přespává u své kamarádky Šalíni.

Nejhorší scéna: Když se matka pokálí do postele jen aby své dceři ukázala, jaké to bylo, když se musela starat o svojí matku na konci života. Vůbec celá tahle pasáž mi přišla naprosto odporná a taky nevěrohodná. Já si prostě neumím představit matku, která by něco takového svému dítěti jen kvůli nějakému principu, svému egu, udělala.

Zajímavost o knize: V doslovu psali, že tenhle příběh vlastně patří mezi ty pozitivnější, které autor napsal. To mě naprosto přesvědčilo o tom, že žádné další knihy od něj bych číst nemohla.

Zajímavost o autorovi: Jako malý byl fascinován rybami a vlastnil několik akvárií. Myslím, že je to na jejich popisech dobře vidět. Jeho otec spáchal sebevraždu a to velmi poznamenalo jeho vztah s matkou.

Zásadní myšlenka: Opět použiju citaci: "Jeden život není schopen se vcítit do druhého." Autor s touhle myšlenkou pracuje zejména ve vztahu mezi rodiči a dětmi a nepochopení se vine celou knihou. Pozitivní je, že nejstarší generace si už je tohoto problému vědoma a snaží se aspoň o odpuštění.

Něco pro mě nového: Pohled na byt jako na akvárium.

Můj názor: Námět skvělý, propojení s rybami v akváriu báječné. Jediné, čemu prostě nevěřím, je postava matky. Chápala jsem její zkratkovité jednání, kdy třeba dceru uhodila nebo když na ní ječela a kategoricky zakazovala. Zároveň bylo vidět, že dceru miluje a chce pro ní to nejlepší, co jí může dát. Vůbec mi do toho nesedí týrání, aby jí dokázala, že má pravdu. Copak by rodič třeba znásilnil svoje dítě jen proto, aby pochopilo, jak strašné to je, a kvůli tomu nenavazovalo romantické vztahy?

Podobné knihy: Houbařka (Viktorie Hanišová), Pouta (Delphine de Vigan), Vrány (Petra Dvořáková)

Hodnocení: 

Žádné komentáře:

Okomentovat