sobota 6. února 2021

Mariko Tamakiová - Jedno obyčejný léto

Milý čtenářský deníčku,

minulý rok jsem dala šanci pár komiksům a docela ráda bych v tom pokračovala. Sice mi čtení s obrázky zatím dělá trochu problém, prostě nejsem vizuální typ, ale zatím jsem odhodlaná to zkoušet. Proto jsem sáhla k sestře do knihovny a půjčila si loni Liberaturou vychvalovaný komiks Jedno obyčejný léto. Nadšená jsem nebyla, ale pár okamžiků si budu pamatovat ještě dlouho.

zdroj: goodreads.com


Citát: Rose: Ty ještě pořád chceš další dítě. Matka: Ne. Já - R: Tak proč tu pořád máš ty knížky o miminech? M: Ach jo, Rose. Když. Když jsem se s tátou začali pokoušet. Nevěděla jsem - R: JEŽIŠI. BUĎ ZTICHA. Mně je to FUK!

Nejlepší scéna: Když se hoky baví o tom, kdy a jak jim začnou růst prsa.

Zajímavost o autorovi: Autorky jsou sestřenice, jedna píše, druhá kreslí a prý jim to jde samo.

Zásadní myšlenka: V Liberatuře zmiňovali, že Rose je přesně ve věku, kdy si myslí, že už zaslechnutým debatám rozumí a zná jejich jedinou správnou interpretaci. Následným jednáním pak svému okolí může docela ublížit.

Něco pro mě nového: Spousta obrazů a předělů, obrazy bez textu, které jen navozují atmosféru a zachycují zvuky z prostředí.

Můj názor: Nejdřív jsem si komiks přečetla přišel mi takový nijaký. Díky Liberatuře jsem si víc uvědomila, čím to bylo. Zápletky se odehrávají tak nějak nezřetelně, text plyne, nic se neděje a přitom se všechno mění. To mi nevyhovuje, ale s odstupem umím ocenit, proč to tak autorky chtěly. Nejvíc mě ale oslovil ten kontrast mezi dospívající Rose a ještě dětskou Windy. A také to puberťácké přesvědčení, že už všemu rozumí, na všechno mají názor, ale ještě neumí zhodnotit situaci z více pohledů, chybí jim pochopení pro druhé, kteří mají jiné zkušenosti nebo názory. Někteří z toho nikdy nevyrostou...

Podobné knihy: Soběstačný (Zuzana Dostálová), Vrány (Petra Dvořáková)

Hodnocení: 

Žádné komentáře:

Okomentovat