Milý čtenářský deníčku,
po dlouhé době opravdu skvělá kniha, která mě jen utvrzuje v mém odhodání číst víc non-fiction než dřív. Daniel Prokop do ní sepsal možná nejdůležitější problémy české společnosti, ale místo obyčejné analýzy se nebál předložit podle něj nejlepší možná řešení. Fakt si přeju, aby z nich v příštích volbách zvolení poslanci vycházeli.
zdroj: goodreads.com |
Citát: „Nebuď optimista, pokud tě to uklidňuje. Nebuď pesimista, když tě to nutí se vzdát.“ (úvodní citát od ekonomky Kate Raworthové)
Nejlepší kapitola: Nemůžu vybrat jen jednu, všechny byly fascinující. O skutečné podobě chudoby v Česku, o vzdělávání a jeho regionálních rozdílech, o populismu a jak funguje.
Zajímavost o knize: Druhé vydání obsahuje doplňkovou kapitolu sepsanou pár měsíců po propuknutí koronavirové epidemie. Bohužel tou dobou nebylo ještě jasné, v jakém průšvihu se Česko ocitne, ale stejně potvrzuje, jak jsou jeho pozorování důležitá.
Zajímavost o autorovi: Překvapilo mě, že je docela mladý, ročník 1984.
Zásadní myšlenka: Asi nejvíc mě zaujala kapitola o populismu a jak funguje. Pokud se nenabízí vnější nepřítel, hledá toho vnitřního a snaží se rozštěpit společnost podle kulturních odlišností, které ale často ve společnosti neexstují nebo jsou při nejmenším výrazně zavádějící.
Něco pro mě nového: Takovou drobnou novinkou pro mě třeba bylo, jakou roli může hrát překlad odpovědí v mezinárodním výzkumu a proč kvůli ní mohla Česká republika vyjít jako extrémně xenofobní, i když se vlastně v porovnání s okolními státy zas tak výrazně nevymyká. Nebo proč naopak ukazatele chudoby vychází u nás překvapivě dobře, protože se nebere v potaz třeba výše nájemného ve vztahu k platům.
Můj názor: Moje nadšené hodnocení je samozřejmě způsobené tím, že s většinou autorových názorů souhlasím. Teď navíc díky němu vím, jak je ve společnosti obhájit. Některá tvrzení jsou trochu vágní, například když autor mluví o větším zdanění majetku, ale nevšimla jsem si, že by konkrétně uváděl, kolik by to mělo být a kolik by to do rozpočtu přineslo. To samé mu můžu vytknout v kapitole o vzdělávání, kde si nepamatuju, že by zmíněná opatření byla konkrétněji rozvedena, ale rozhodně mi to stačilo, abych si udělala představu o tom, jak by měla vypadat. A víš co, deníčku, prostě jen hnidopišně hledám chyby, aby moje hodnocení nevypadalo tak nekriticky. Výborná kniha. Tečka.
Podobné knihy: Tyranie (Timothy Snyder)
Žádné komentáře:
Okomentovat