Milý čtenářský deníčku,
Louisovi vyšel v Čechách jeho poslední román a na jaře zaplnil knižní média svou návštěvou Prahy. I kvůli tomu jsem se rozhodla přečíst si jeho dvě předchozí knihy, ve kterých se svým způsobem vyrovnává se vztahy s otcem a matkou.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Citát: Maskulinita – nechovat se jako holka, nebýt teplouš –, to znamenalo vypadnout ze školy co nejdřív a předvést ostatním svou sílu, ukázat svou nepoddajnost, a konstrukce maskulinní identity, jak z toho vyvozuju, tedy představovala rezignaci na jiný život, jinou budoucnost, jiný společenský osud, který by umožnilo studium. Maskulinita tě odsoudila k chudobě, finanční nouzi. Nenávist k homosexualitě = chudoba. (Kdo zabil mého otce)
Říkali mi, že literatura se nikdy nemá opakovat, a já chci psát znovu a pořád jen tentýž příběh, vracet se k němu, dokud skrze něj nepůjdou zahlédnout útržky pravdy, hloubit v něm jednu díru za druhou, dokud to, co se skrývá za ním, nezačne prosakovat. (Souboje a proměny jedné ženy)
Zásadní myšlenka: Ať dělají chudí lidé cokoliv, společnost a třída je stejně semele.
Něco pro mě nového: Pár detailů z francouzské politiky o tom, jak se na přelomu tisíciletí začalo pomalu ukrajovat ze systému sociální podpory.
Můj názor: Autor píše neustále tu samou knihu a postupně čím dál víc tíhne k tomu používat svoje romány jako manifest proti kapitalismu a třídním rozdílům. Myslím, že ještě před deseti, patnácti lety by k takovým hlasům v Česku byli lidé hluší, ale dnes se tu najde celkem významné množství městských liberálů, kteří se otevřeně hlásí k levici a pro které může být Louisova tvorba inspirativní.
Pro mě osobně jsou tyto dvě krátké knížečky až příliš angažované, prvoplánové a nesouhlasím s autorem v tom, že společnost a chudoba může za to, že jsou někteří lidé zlí, nemocní a nachází se v celkově bezvýchodné situaci.
Jsem hrozně zvědavá, o čem bude psát za dvacet let. Osobně očekávám, že ho postupně přejde "mladický radikalismus" a s věkem dospěje ke smířlivějšímu pojetí světa.
Knihy samotné jsou kraťounké, rychle přečtené a příběhy rodičů jsou vylíčeny tak sugestivně, že si je vybavím i několik měsíců od přečtení. Rozhodně se dají doporučit komukoliv, kdo se nebojí levicových názorů.
Trochu víc se mi líbila ta o matce, protože mi přišlo, že tam víc připouštěl, že může existovat východisko, zároveň je vidět, že s ní měl mnohem bližší vztah (i když to v jednu chvíli popírá slovy, že už jako dítě ji nechtěl zatěžovat svými problémy). Knize o otci bych dala jen tři hvězdičky.
Podobné knihy: Skoncovat s Eddym B.(Édouard Louis), Svobodné ženy, svobodní muži (Camille Paglia), Sedmá funkce jazyka (Laurent Binet)
Hodnocení: 
Žádné komentáře:
Okomentovat