Milý čtenářský deníčku,
tak se opět pokusím dohnat resty před koncem roku, musím ti povědět ještě o nejméně pěti knihách! Budu se snažit být stručná. První je Bez šance, young adult dystopie ve stylu Divergence a jí podobných.
Ze začátku mě příběh moc nezaujal. Tři teenageři se potkají na útěku před rozpojením. V jejich světě totiž nejsou povolené potraty, ale nechtěné děti může jejich zákonný zástupce ve věku mezi 13 a 18 lety poslat na rozebrání na orgány. Protože to přece není usmrcení, každý kousek dítěte bude žít dál!
Z počátku jde o útěk a skrývání, jaké bych snad dokázala napsat taky. Asi v polovině knihy se skupinka dostane do jakéhosi záchranného tábora pro rozpojence, kde se skrývají stovky dětí a čekají, až jim bude 18 a už je nikdo nebude moci nechat rozpojit. Od té chvíle mě to bavilo o dost víc, už jsem si zvykla na hlavní postavy a zápletka s možnou vzpourou mi přišla zábavnější, i když asi taky originalitou nepřetékala.
Upřímně, základní myšlenka o společnosti, která nedovolí potrat, ale nechá dítě rozdat na orgány mi přišla úchylná. Vysvětlení, že jde o válečný kompromis mi nepřišlo dostačující. Jinak se ale kniha četla jedním dechem a když jsem moc nepřemýšlela o logice toho zákona (představovala jsem si ho víc jako náboženství, které je konec konců důvodem obětování jednoho z hrdinů), tak mi to celé přišlo vlastně docela zajímavé a zábavné.
V sérii vyšly asi tři další díly, ale do češtiny už je nepřeložili a podle stránek nakladatele se k tomu ani nechystají, místo toho vydávají jinou sérii od stejného autora. Popravdě mě jejich četba stejně neláká, vypadá to, že v nich půjde o zorganizování celospolečenské vzpoury a to mě už moc nezajímá.
Závěrečné hodnocení:
tak se opět pokusím dohnat resty před koncem roku, musím ti povědět ještě o nejméně pěti knihách! Budu se snažit být stručná. První je Bez šance, young adult dystopie ve stylu Divergence a jí podobných.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Ze začátku mě příběh moc nezaujal. Tři teenageři se potkají na útěku před rozpojením. V jejich světě totiž nejsou povolené potraty, ale nechtěné děti může jejich zákonný zástupce ve věku mezi 13 a 18 lety poslat na rozebrání na orgány. Protože to přece není usmrcení, každý kousek dítěte bude žít dál!
Z počátku jde o útěk a skrývání, jaké bych snad dokázala napsat taky. Asi v polovině knihy se skupinka dostane do jakéhosi záchranného tábora pro rozpojence, kde se skrývají stovky dětí a čekají, až jim bude 18 a už je nikdo nebude moci nechat rozpojit. Od té chvíle mě to bavilo o dost víc, už jsem si zvykla na hlavní postavy a zápletka s možnou vzpourou mi přišla zábavnější, i když asi taky originalitou nepřetékala.
Upřímně, základní myšlenka o společnosti, která nedovolí potrat, ale nechá dítě rozdat na orgány mi přišla úchylná. Vysvětlení, že jde o válečný kompromis mi nepřišlo dostačující. Jinak se ale kniha četla jedním dechem a když jsem moc nepřemýšlela o logice toho zákona (představovala jsem si ho víc jako náboženství, které je konec konců důvodem obětování jednoho z hrdinů), tak mi to celé přišlo vlastně docela zajímavé a zábavné.
V sérii vyšly asi tři další díly, ale do češtiny už je nepřeložili a podle stránek nakladatele se k tomu ani nechystají, místo toho vydávají jinou sérii od stejného autora. Popravdě mě jejich četba stejně neláká, vypadá to, že v nich půjde o zorganizování celospolečenské vzpoury a to mě už moc nezajímá.
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat