Milý čtenářský deníčku,
po dlouhé době kniha, která mě bavila od první stránky! Trochu se stydím, že jde o dětskou knížku, ale co no. 13 a 1/2 život kapitána Modrého Medvěda je prostě geniální kompozicí neuvěřitelných nápadů a historek, které baví děti a dospělí si mezi řádky taky něco najdou.
Hlavní hrdina je modrý medvěd (je to název jeho druhu a teprve později i vlastní jméno), který kde se vzal, tu se vzal, uprostřed širého oceánu ve skořápce vlašského ořechu. Málem jeho život hned skončil, ale v poslední chvíli ho zachránili trpasličí piráti. Když už je všechny přerostl a loď se pod jeho vahou začala téměř potápět, vysadili ho na ostrově lodních duchů. Modrý Medvěd tak nějak ví, že je mu určeno prožít 27 životů a čtenáře seznamuje s jejich první polovinou. Na konci každého života neumírá, jen skončí jedno jeho dobrodružství a v dalším životě začne zase jiné.
Obdivuji autora, kolik různorodých bytostí, přírodních jevů a typů krajiny dokázal vymyslet a použít na tak malém prostoru (kniha má přes 600 stran, ale těch nápadů je snad ještě jednou tolik!). Zároveň je poskládal do napínavého, zábavného příběhu a zamotal do něj i spoustu alegorií běžného života (gladiátoři se utkávají nikoliv v zápase pěstním, nýbrž vypravěčském, skupinka človíčků se po poušti honí za fata morgánou, protože tak zněl příkaz z lahvové pošty...).
Autor je skvělý, ale překladatel Pravoslav Prokeš si snad zaslouží ještě více pozornosti. Všem vymyšleným bytostem a místům musel najít trefné české názvy a žádný z nich nezněl kostrbatě! Překvapilo mě, že knihy nepřekládá častěji, ale možná je to tím, že z němčiny jich k nám tolik nechodí.
Kromě toho kniha obsahuje spoustu krásných černobílých ilustrací, skoro na každé dvoustraně jedna. Vyobrazení samotného Modrého Medvěda se mi tolik nelíbilo, ale všechna ostatní byla dokonalá. Opravdu se těším, až se jednou ke knize vrátím a budu jí číst svému synovi. Navíc vyšlo i několik dalších knížek ze stejného světa a od stejného autora a ty si rozhodně nenechám ujít.
Abych trochu zchladila nadšení, nedávám pět hvězdiček (ale je to o modrý chlup!), protože v poslední části vyprávění trochu dojde dech a sto padesát stran o pobytu v hlavním městě mě už tolik nebavilo. 13. život na Molochu byl opět skvělý, ale třeba 10. život v tornádu mě taky trochu nudil. Obecně se mi víc líbili kratší kapitoly, kde se stále něco dělo a autor posouval děj dopředu rychleji.
Ale Deníčku, zapomeň na tyhle drobnosti, ta kniha je prostě skvělá! Navíc podle ní (nebo možná ona podle něj?) byl natočen seriál, a tak se mi hodí do letošní Čtenářské výzvy (s trochu přivřenýma očima).
Závěrečné hodnocení:
po dlouhé době kniha, která mě bavila od první stránky! Trochu se stydím, že jde o dětskou knížku, ale co no. 13 a 1/2 život kapitána Modrého Medvěda je prostě geniální kompozicí neuvěřitelných nápadů a historek, které baví děti a dospělí si mezi řádky taky něco najdou.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Obdivuji autora, kolik různorodých bytostí, přírodních jevů a typů krajiny dokázal vymyslet a použít na tak malém prostoru (kniha má přes 600 stran, ale těch nápadů je snad ještě jednou tolik!). Zároveň je poskládal do napínavého, zábavného příběhu a zamotal do něj i spoustu alegorií běžného života (gladiátoři se utkávají nikoliv v zápase pěstním, nýbrž vypravěčském, skupinka človíčků se po poušti honí za fata morgánou, protože tak zněl příkaz z lahvové pošty...).
Autor je skvělý, ale překladatel Pravoslav Prokeš si snad zaslouží ještě více pozornosti. Všem vymyšleným bytostem a místům musel najít trefné české názvy a žádný z nich nezněl kostrbatě! Překvapilo mě, že knihy nepřekládá častěji, ale možná je to tím, že z němčiny jich k nám tolik nechodí.
Kromě toho kniha obsahuje spoustu krásných černobílých ilustrací, skoro na každé dvoustraně jedna. Vyobrazení samotného Modrého Medvěda se mi tolik nelíbilo, ale všechna ostatní byla dokonalá. Opravdu se těším, až se jednou ke knize vrátím a budu jí číst svému synovi. Navíc vyšlo i několik dalších knížek ze stejného světa a od stejného autora a ty si rozhodně nenechám ujít.
Abych trochu zchladila nadšení, nedávám pět hvězdiček (ale je to o modrý chlup!), protože v poslední části vyprávění trochu dojde dech a sto padesát stran o pobytu v hlavním městě mě už tolik nebavilo. 13. život na Molochu byl opět skvělý, ale třeba 10. život v tornádu mě taky trochu nudil. Obecně se mi víc líbili kratší kapitoly, kde se stále něco dělo a autor posouval děj dopředu rychleji.
Ale Deníčku, zapomeň na tyhle drobnosti, ta kniha je prostě skvělá! Navíc podle ní (nebo možná ona podle něj?) byl natočen seriál, a tak se mi hodí do letošní Čtenářské výzvy (s trochu přivřenýma očima).
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat