Milý čtenářský deníčku,
mám pocit, jako by to bylo včera, co jsem ti psala o předchozím roce a plánovala ten další. Ale už je to 364 dní. Letos trochu předbíhám, protože nečekám, že zítra se něco zásadního změní. Takže opět chci vypíchnout tu nejlepší a nejhorší knihu a mrknout se, co můžu čekat v dalším roce.
Čtenářské výzvy
Na Goodreads jsem neměla moc ambiciózní cíl, ale nakonec jsem přečela jen o trochu méně knih než loni, takže končím na 55 knihách (z předpokládaných 35), ale zase bych mohla přihodit asi 8 audioknih, takže to je myslím docela slušná bilance.
Výzvu z Databáze knih se mi nepovedlo splnit ve dvou kategoriích, konkrétně Kniha vydaná před roke 1950, letos jsem prostě žádnou klasiku nečetla, a kniha s ročním obdobím v názvu. Záludné léto sice máme doma, ale přes zástup různě půjčených knih jsem se k němu nedostala.
Bez Výzvy bych asi nikdy nepřečetla Okamžiky štěstí, což by mi nevadilo, ale tak aspoň vím, jak píše jeden z nejprodávanějších českých autorů. Jinak mě dotlačila k Vyhnání Gerty Schnirch, které se mi líbilo moc a inspirovala mě k Zeppelinu na Měsíci a Zvláštní chuti citronového koláče, ani jedno bych nečetla, ale líbily se mi obě. Takže celkově se rozhodně vyplatila a i letos se zúčastním.
Nejlepší kniha
Tady je to strašně těžké! V audioknihách rozhodně zvítězil Malevil, i když dramatizovaný, tak úplně dokonalý, Vyhnání Gerty Schnirch mu taky šlape na paty.
Z normálních knih opravdu nemám jasného vítěze. Jsem ráda, že jsem přečetla Moc bezmocných a jiné eseje, protože takové knihy je správné číst a konečně znám pořádně Havlovy hlavní myšlenky. Podle hodnocení bych asi vybrala Pojď sem, ať ti můžu dát pusu, ale byla to první knížka a už se mi trochu ztrácí v mlze. Kromě ní bych asi vypíchla Sůl moře, protože líčení námořní katastrofy za druhé světové války mám stále živě před očima, a Návrat domů, který mi otevřel zcela nové téma otroctví. No a na závěr asi zmíním 13 a 1/2 života kapitána Modrého Medvěda, který sice získal jen čtyři hvězdičky, ale z kategorie dětských knih mě ohromil a asi jako k jediné letošní knize se k němu někdy v budoucnosti vrátím.
Nejhorší kniha
Jako první mě rozhodně napadnou Okamžiky štěstí. Takovou nesmyslnou splácaninu jsem dlouho nečetla a i přes její čtivost ji házím na smetiště české literatury. Byla tu i další zklamání, například Láska mezi řádky a druhý díl Láska mezi písmenky, nebo naprosté nepochopení Štindlovy K hranici, ale Hartl byl jednoznačně nejhorší.
Předsevzetí na rok 2019
Opět se chci rozhodnout, kolik knížek si myslím, že přečtu v následujícím roce. Odhaduji to na 52. Není to moc ambiciózní cíl, spíš takový udržovací, protože času nebude nazbyt, ale já si chci být jistá, že knížky pořád budou tvořit velkou část mého života.
A pak je tu Čtenářská výzva databáze knih, témata jsou opět zajímavá, i když některá trochu očekávaná (úplně nová kniha, děj odehrávající se v Ostravě, kalendářní měsíc v názvu), jiná krapet nesmyslná (lichý počet stran, zajímavá obálka). Nejoriginálnější je rozhodně oxymorón v názvu. No hned jdu skládat svůj seznam.
Hlavním předsevzetím ale samozřejmě je, abych do tebe, Deníčku, zvládla stále zapisovat své myšlenky a pocity z přečtených knížek.
mám pocit, jako by to bylo včera, co jsem ti psala o předchozím roce a plánovala ten další. Ale už je to 364 dní. Letos trochu předbíhám, protože nečekám, že zítra se něco zásadního změní. Takže opět chci vypíchnout tu nejlepší a nejhorší knihu a mrknout se, co můžu čekat v dalším roce.
Čtenářské výzvy
Na Goodreads jsem neměla moc ambiciózní cíl, ale nakonec jsem přečela jen o trochu méně knih než loni, takže končím na 55 knihách (z předpokládaných 35), ale zase bych mohla přihodit asi 8 audioknih, takže to je myslím docela slušná bilance.
Výzvu z Databáze knih se mi nepovedlo splnit ve dvou kategoriích, konkrétně Kniha vydaná před roke 1950, letos jsem prostě žádnou klasiku nečetla, a kniha s ročním obdobím v názvu. Záludné léto sice máme doma, ale přes zástup různě půjčených knih jsem se k němu nedostala.
Bez Výzvy bych asi nikdy nepřečetla Okamžiky štěstí, což by mi nevadilo, ale tak aspoň vím, jak píše jeden z nejprodávanějších českých autorů. Jinak mě dotlačila k Vyhnání Gerty Schnirch, které se mi líbilo moc a inspirovala mě k Zeppelinu na Měsíci a Zvláštní chuti citronového koláče, ani jedno bych nečetla, ale líbily se mi obě. Takže celkově se rozhodně vyplatila a i letos se zúčastním.
Nejlepší kniha
Tady je to strašně těžké! V audioknihách rozhodně zvítězil Malevil, i když dramatizovaný, tak úplně dokonalý, Vyhnání Gerty Schnirch mu taky šlape na paty.
Z normálních knih opravdu nemám jasného vítěze. Jsem ráda, že jsem přečetla Moc bezmocných a jiné eseje, protože takové knihy je správné číst a konečně znám pořádně Havlovy hlavní myšlenky. Podle hodnocení bych asi vybrala Pojď sem, ať ti můžu dát pusu, ale byla to první knížka a už se mi trochu ztrácí v mlze. Kromě ní bych asi vypíchla Sůl moře, protože líčení námořní katastrofy za druhé světové války mám stále živě před očima, a Návrat domů, který mi otevřel zcela nové téma otroctví. No a na závěr asi zmíním 13 a 1/2 života kapitána Modrého Medvěda, který sice získal jen čtyři hvězdičky, ale z kategorie dětských knih mě ohromil a asi jako k jediné letošní knize se k němu někdy v budoucnosti vrátím.
Nejhorší kniha
Jako první mě rozhodně napadnou Okamžiky štěstí. Takovou nesmyslnou splácaninu jsem dlouho nečetla a i přes její čtivost ji házím na smetiště české literatury. Byla tu i další zklamání, například Láska mezi řádky a druhý díl Láska mezi písmenky, nebo naprosté nepochopení Štindlovy K hranici, ale Hartl byl jednoznačně nejhorší.
Předsevzetí na rok 2019
Opět se chci rozhodnout, kolik knížek si myslím, že přečtu v následujícím roce. Odhaduji to na 52. Není to moc ambiciózní cíl, spíš takový udržovací, protože času nebude nazbyt, ale já si chci být jistá, že knížky pořád budou tvořit velkou část mého života.
A pak je tu Čtenářská výzva databáze knih, témata jsou opět zajímavá, i když některá trochu očekávaná (úplně nová kniha, děj odehrávající se v Ostravě, kalendářní měsíc v názvu), jiná krapet nesmyslná (lichý počet stran, zajímavá obálka). Nejoriginálnější je rozhodně oxymorón v názvu. No hned jdu skládat svůj seznam.
Hlavním předsevzetím ale samozřejmě je, abych do tebe, Deníčku, zvládla stále zapisovat své myšlenky a pocity z přečtených knížek.
Žádné komentáře:
Okomentovat