Milý čtenářský deníčku,
Artemis jsem si pořídila jen proto, že jsme jí společně četli na Československém klubu na Goodreads. Nechtěla jsem ztrácet čas jejím čtením, ale na poslouchání byla ideální.
Jde o naprosto klasické sci-fi bez ambice obsáhnout cokoliv hlubšího. Stejně jako v Marťanovi (viděla jsem jen film) i tady si autor vyhrál s technickými detaily, tentokrát podrobil analýze kolonizaci Měsíce.
Kolonie se jmenuje Artemis a skládá se z několika hermeticky uzavřených kopulí, ve kterých žije pár tisíc lidí. Hlavním zdrojem příjmů je zatím turismus, ale vypadá to, že brzy získá Měsíc díky unikátním přírodním podmínkám úplně nový zdroj příjmů.
V knize je spousta opravdu zajímavých detailů, které jsem si nikdy neuvědomila. Nízká gravitace znamená jinou dynamiku pohybu a čerstvým pozemšťanům dělá docela problémy. Venku je vakuum, takže jedním z velkých problémů je přehřívání, protože není vzduch, který by teplo přirozeně odváděl. Jiná přitažlivost znamená i jiný tlak a to znamená věčně studené kafe. Měsíc je sice docela soběstačný, ale spousta věcí se stále dováží ze země. Prostor v raketě je drahý a tak se poukázky na něj staly svébytným lunárním platidlem.
Příběh samotný nemá žádný přesah a vlastně ani nestojí za řeč. Hrdinka je možná sympatická, ale ten zlobivý typ s einsteinovským mozkem je už tak ohraný! Všechny ostatní postavy jsou ploché, nemají žádný vývoj. Ale kniha se dobře poslouchala, byla celkem napínavá a zároveň odpočinková.
Poprvé se mi stalo, že se mi moc nelíbila interpretace. Hlas Terezy Dočkalové sice dobře seděl k hlavní hrdince, i když v jejím podání zněla mladší než má být, ale když se snažila mluvit za jiné postavy, moc jsem jí to nevěřila. Druhý interpret se objevuje jen okrajově a celkem mi nevadil, i když zněl v pozdější fázi děje stejně naivně jako dítě, kterým byl na začátku příběhu.
Závěrečné hodnocení:
Artemis jsem si pořídila jen proto, že jsme jí společně četli na Československém klubu na Goodreads. Nechtěla jsem ztrácet čas jejím čtením, ale na poslouchání byla ideální.
 |
| zdroj: audiolibrix.com |
Jde o naprosto klasické sci-fi bez ambice obsáhnout cokoliv hlubšího. Stejně jako v Marťanovi (viděla jsem jen film) i tady si autor vyhrál s technickými detaily, tentokrát podrobil analýze kolonizaci Měsíce.
Kolonie se jmenuje Artemis a skládá se z několika hermeticky uzavřených kopulí, ve kterých žije pár tisíc lidí. Hlavním zdrojem příjmů je zatím turismus, ale vypadá to, že brzy získá Měsíc díky unikátním přírodním podmínkám úplně nový zdroj příjmů.
V knize je spousta opravdu zajímavých detailů, které jsem si nikdy neuvědomila. Nízká gravitace znamená jinou dynamiku pohybu a čerstvým pozemšťanům dělá docela problémy. Venku je vakuum, takže jedním z velkých problémů je přehřívání, protože není vzduch, který by teplo přirozeně odváděl. Jiná přitažlivost znamená i jiný tlak a to znamená věčně studené kafe. Měsíc je sice docela soběstačný, ale spousta věcí se stále dováží ze země. Prostor v raketě je drahý a tak se poukázky na něj staly svébytným lunárním platidlem.
Příběh samotný nemá žádný přesah a vlastně ani nestojí za řeč. Hrdinka je možná sympatická, ale ten zlobivý typ s einsteinovským mozkem je už tak ohraný! Všechny ostatní postavy jsou ploché, nemají žádný vývoj. Ale kniha se dobře poslouchala, byla celkem napínavá a zároveň odpočinková.
Poprvé se mi stalo, že se mi moc nelíbila interpretace. Hlas Terezy Dočkalové sice dobře seděl k hlavní hrdince, i když v jejím podání zněla mladší než má být, ale když se snažila mluvit za jiné postavy, moc jsem jí to nevěřila. Druhý interpret se objevuje jen okrajově a celkem mi nevadil, i když zněl v pozdější fázi děje stejně naivně jako dítě, kterým byl na začátku příběhu.
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat