Milý čtenářský deníčku,
tuhle knížku mi nadšeně doporučovala sestra a to znamená, že ji nemůžu nečíst. Sice ve mně nevzbudila takové nadšení, ale rozhodně posloužila jako příjemná jednodenní jednohubka.
Hrdinou je mladý programátor v mém věku, který nemá rodinu ani přítelkyni, pracuje v úspěšném startupu a tak nějak netouží po ničem víc. Potkáváme ho ve chvíli, kdy ho několik nepovedených schůzek domluvených přes Tinder přesvědčí, že je potřeba se životem něco udělat. Píše se rok 2015, vrcholí uprchlická krize a tak se náš hrdina vydá na maďarsko-srbskou hranici pomáhat do uprchlického tábora.
Hlavní hrdina se chová velmi podobně jako Cityboy, hladový analytik z londýnské City. Nejede nadoraz, ale sex na jednu noc a různé drogy mu nejsou cizí. V životě jsem takového programátora nepotkala ani jsem o žádném neslyšela, ale dobře, možná existují. Rozhodně to ale není nějaký typický obrázek. Většina vývojářů, co znám, jsou v zásadě rodinné typy, rádi cestují a hrají společenské hry. Ale co o nich psát, že jo.
Naopak jistá vyhořelost, práce jen pár hodin denně a zbytek pracovní doby promarněný sledováním Internetu, to si celkem dovedu představit. Stejně tak závislost na nějaké obskurní počítačové hře. Dokonce i ten nápad jet si spravit chuť do uprchlického tábora mi nepřišel úplně mimo mísu.
Hlavní hrdina možná není typický programátor, ale v určitých ohledech vystihuje naší generaci docela trefně. Autor taky dobře popsal bězné aplikace jako Tinder nebo AirBnB a to, jak nám zjednodušily život. Z toho důvodu by se novela mohla stát jakousi fosílií, ke které by se lídé vraceli, kdyby chtěli číst něco dobově autentického. Ale obávám se, že k tomu nedojde, protože knize chybí nějaký normálnější hrdina nebo originální autorský styl.
Nakonec dávám tři hvězdičky. Zvažovala jsem čtyři, ale kniha, která cestu z Prahy do polské Poznaně popisuje vlakem přes Břeclav si je nezaslouží. Měl to být asi Bohumín, ale ani ten se mi nezdá úplně správný, spíš to měl vzít přes Berlín nebo Vratislav nebo možná letět. A taky programátor v C++ s pětiletou praxí by opravdu nešel na nějakou juniorskou pozici. Já ve stejném roce a s mnohem menším množstvím zkušeností šla na normální pozici vývojáře, žádný juniorský plat nehrozil.
Závěrečné hodnocení:
tuhle knížku mi nadšeně doporučovala sestra a to znamená, že ji nemůžu nečíst. Sice ve mně nevzbudila takové nadšení, ale rozhodně posloužila jako příjemná jednodenní jednohubka.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Hrdinou je mladý programátor v mém věku, který nemá rodinu ani přítelkyni, pracuje v úspěšném startupu a tak nějak netouží po ničem víc. Potkáváme ho ve chvíli, kdy ho několik nepovedených schůzek domluvených přes Tinder přesvědčí, že je potřeba se životem něco udělat. Píše se rok 2015, vrcholí uprchlická krize a tak se náš hrdina vydá na maďarsko-srbskou hranici pomáhat do uprchlického tábora.
Hlavní hrdina se chová velmi podobně jako Cityboy, hladový analytik z londýnské City. Nejede nadoraz, ale sex na jednu noc a různé drogy mu nejsou cizí. V životě jsem takového programátora nepotkala ani jsem o žádném neslyšela, ale dobře, možná existují. Rozhodně to ale není nějaký typický obrázek. Většina vývojářů, co znám, jsou v zásadě rodinné typy, rádi cestují a hrají společenské hry. Ale co o nich psát, že jo.
Naopak jistá vyhořelost, práce jen pár hodin denně a zbytek pracovní doby promarněný sledováním Internetu, to si celkem dovedu představit. Stejně tak závislost na nějaké obskurní počítačové hře. Dokonce i ten nápad jet si spravit chuť do uprchlického tábora mi nepřišel úplně mimo mísu.
Hlavní hrdina možná není typický programátor, ale v určitých ohledech vystihuje naší generaci docela trefně. Autor taky dobře popsal bězné aplikace jako Tinder nebo AirBnB a to, jak nám zjednodušily život. Z toho důvodu by se novela mohla stát jakousi fosílií, ke které by se lídé vraceli, kdyby chtěli číst něco dobově autentického. Ale obávám se, že k tomu nedojde, protože knize chybí nějaký normálnější hrdina nebo originální autorský styl.
Nakonec dávám tři hvězdičky. Zvažovala jsem čtyři, ale kniha, která cestu z Prahy do polské Poznaně popisuje vlakem přes Břeclav si je nezaslouží. Měl to být asi Bohumín, ale ani ten se mi nezdá úplně správný, spíš to měl vzít přes Berlín nebo Vratislav nebo možná letět. A taky programátor v C++ s pětiletou praxí by opravdu nešel na nějakou juniorskou pozici. Já ve stejném roce a s mnohem menším množstvím zkušeností šla na normální pozici vývojáře, žádný juniorský plat nehrozil.
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat