Milý čtenářský deníčku,
na Poupátka jsem se těšila hodně dlouho. Svatá hlava od stejné autorky se mi moc líbila a tohle mělo zpracovávat téma, které mě dlouhodobě zajímá. Očekávání tedy byla vysoká a překvapivě mě autorka nezklamala.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Citát: 1)
JÁ: Proč na mě saháš?
BREPTA: Řekl jsem ti, pojd!
JÁ: Ne!
BREPTA: Proč mě neposloucháš?
JÁ: Protože nejsi můj vedoucí!
2)
Hladí mě po vlasech, pak mi odhrne pramínek vlasů ucha a tiše mi pošeptá: Nevadilo ti něco z toho, co jsem včera večer dělal? Nebylo to moc?
Zavrtim hlavou.
Nejlepší scéna: Na divadelní přehlídce se hlavní hrdinka dostane na workshop, kde se mluví o představeních, ale úplně jiným, vstřícným způsobem. Když tam Františka plácne nějakou odsuzující kravinu vtlačenou do hlavy Mirkem, působí to akorát trapně. Doufám, že tak by to dopadlo v drtivé většině divadelních kroužků.
Nejhorší scéna: Ta z druhé ukázky, kdy se Mirek ptá, jestli hlavní hrdince nevadilo, že jí večer před tím líbal, osahával, strčil ruku do kalhotek a u toho se udělal. A ona jen zavrtí hlavou. To není souhlas! K něčemu takovému ho od jedenáctileté holky nikdo nemůže vyžadovat, navíc ze své mocenské pozice. To si jako fakt myslel, že když se jich takhle ohleduplně zeptá, že to bude v pohodě? Bleee!
Zajímavost o knize: Nedaří se mi najít, že by kniha získala nějakou literární cenu. To naprosto nechápu, vždyť je skvělá! Možná je to proto, že se se obtížně zařazuje. Není ani pro děti, ale pro dospělé zase může působit trochu jednodušše.
Zajímavost o autorovi: Autorka sepsala román na základě svých osobních zkušeností.
Zásadní myšlenka: Všichni to věděli, ty holky to dělaly "dobrovolně" a nikomu to nevadilo.
Můj názor: Text mi přišel neuvěřitelně autentický, plný scén, které se opravdu takhle mohly stát, prožívání puberťáků dokonale zachycené ve své jednoduchosti i složitosti zároveň. Úplně mě mrazí při pomyšlení, že se někde něco takového dělo a navíc tak strašně dlouho. Bojím se, že na rozdíl od knížky podobné situace nemívají šťastný konec. Autorka totiž vůbec nerozebírá, jaký vliv měly popisované zkušenosti na další život studentek.
Myslím, že kniha dokonale ukazuje sílu manipulace a jak snadno jí zvláště "téměř děti " podlehnou. Ještě příšernější mi připadá, že okolí nevnímalo dění v dramaťáku jako něco špatného nebo aspoň hodného pozornosti. Chci věřit, že i díky Poupátkům se tohle bude dít méně a méně. A proto by si je měli přečíst všichni. Román je relativně krátký a rozhodně čtivý, takže se dá doporučit širokému publiku.
Podobné knihy: Vrány (Petra Dvořáková), Houbařka (Viktorie Hanišová) Zimní evangelium (Brendan Kiely)
Hodnocení: 
Žádné komentáře:
Okomentovat