Milý čtenářský deníčku,
tenhle román mi v mnohém připomínal Stanici 11, která se mi kdysi moc líbila. Psí hvězdy jsou navíc o užším spojení s přírodou a létání.
zdroj: goodreads.com |
Nejlepší scéna: Když při přeletu nad uzavřeným údolím zahlédne ženu a rozhodne se kvůli ní přistát, i když nic nenasvědčuje tomu, že by o něj stála nebo ho potřebovala.
Nejhorší scéna: Když konečně doletí na letiště Grand Junction. To, co je tam čeká, rozhodně není příjemné.
Zajímavost o autorovi: Píše o cestování divočinou a nemá vlastní stránku na anglické wikipedii.
Zásadní myšlenka: Jak přežít, když nezbývá žádná naděje na zlepšení? Co může člověka pohánět kupředu?
Něco pro mě nového: Spousta detailů o létání, pstruzích a vymírání druhů.
Můj názor: Hlavního hrdinu jsem si ztotožnila se svým bývalým šéfem, kterého mám ráda, takže jsem mu od začátku fandila a zároveň ho obdivovala, že má každé ráno chuť vstát a přežít další den, který nevypadá, že bude lepší než ten předchozí. Spíš naopak.
Autor se zvlášť ze začátku hodně soustředí na popis přírody a nebo spíš člověka v ní, když jde na ryby nebo spí pod hvězdami. I když vylíčené situace působí velmi autenticky, mě vlastně trochu nudily, chtěla jsem vědět, co se bude dít dál. To je ale čistě subjektivní, věřím, že většina lidí právě tyhle pasáže na knize oceňuje nejvíc.
Celkově se děj trochu táhne, hodně se soustředí na prožívání postav, na jejich naděje a touhy. Nemůžu říct, že by mě děj čímkoliv překvapil, ale to neznamená, že jsem si ho neužila. Auto nevytvořil nějak komplexní teorii zániku naší civilizace, ale velmi detailně popsal, jak se dotkne jednoho konkrétního jednotlivce. Ráda doporučím dalším.
Podobné knihy: Stanice 11 (Emily St. John Mandelová), S pokorou a nadějí (Becky Chambersová)
Žádné komentáře:
Okomentovat