08/03/2019

André Aciman - Dej mi své jméno

Milý čtenářský deníčku,

úplně na konci minulého měsíce jsem zvládla dočíst druhý vybraný román v rámci Čtenářského klubu Martinusu. Když to tu tak čtu, vypadá to, že si knihy vybírám jen kvůli různým internetovým klubům a tématům Čtenářské výzvy. Ale mě osobně to tak ani nepřijde, navíc zatím jsou to vždy knížky, které mě baví, takže to není ztráta času, spíš objevování nových obzorů.

zdroj: goodreads.com

Romány o homosexuálech mě docela baví a tenhle rozhodně stál za to, jsem ráda, že mě na něj Martinus upozornil. Nemohla jsem se dostat přes prvních 50 stran a naopak posledních 50 už by tam vlastně ani nemuselo být, ale prostředek jsem přečetla jedním dechem.

Velmi mladý Elie touží po letním rezidentovi, nejméně o deset let starším Oliverovi. Chvíli kolem sebe bezmocně krouží, ale pak se konečně k něčemu odhodlají a příběh získá spád. Následuje víkend v Římě, nevyhnutelné loučení a rychlá rekapitulace následujících dvaceti let.

Překvapilo mě, že hrdinové sice žijí v osmdesátých letech, ale ani jeden neřeší coming out nebo nějaké přehnané skrývání. Jsem ráda, protože takových knížek už máme dost, i když do 80. let by se to docela hodilo. Jde prostě o jednoduchý romantický příběh dvou zamilovaných lidí na prázdninách, který sice nemá šanci přežít, ale to mu na kráse nic neubírá.

Příběh se hemží erotickými scénami, sexu je v něm relativně málo, ale Elie neustále popisuje, co by si přál s Oliverem dělat, onanuje do broskve, ejakuluje do Oliverových plavek jen z toho, že si je vzal na sebe a jejich látka se otírá o jeho penis. Jsem na sebe trochu hrdá, že na mě tyto scény nepůsobí nijak pohoršlivě, jediné, co by mě zajímalo, je, kde k nim vzal autor inspiraci. Snad i on byl za mlada Oliverem a během studijních pobytů posbíral podobné zážitky? Protože stejně jako Oliver, i on žije ve spokojeném manželství s několika dětmi.

Váhala jsem nad čtyřmi hvězdičkami, ale nakonec dávám tři, hlavně proto, že mi tam chyběla jakákoliv hlubší myšlenka, společenský nebo historický kontext. Kdyby šlo heterosexuální vztah, zařadil by se do kategorie nenáročné červené knihovny a já bych o něj ani nezavadila, maximálně tak v porodnici s vymletým mozkem bych mu dala dvě hvězdičky . A jeden penis navíc přidá nanejvýš jednu hvězdičku.

P.S.: Dvě mouchy jednou ranou, rozkazovací způsob v názvu knihy znamená i splnění první kategorie Čtenářské výzvy.

Závěrečné hodnocení: 

Žádné komentáře:

Okomentovat