Milý čtenářský deníčku,
už loni jsem kvůli čtenářské výzvě chtěla přečíst Záludné léto, ale vůbec jsem se k němu nemohla přes horu knih z knihovny prokousat. Došlo na něj až teď a obávám se, že předznamenává začínající sestupnou kvalitu dalších a dalších dílů mé jinak oblíbené série Řeky Londýna.
Jde o pátý díl série s londýnským policistou Peterem Grantem z oddělení pro magické zločiny. Na rozdíl od těch předchozích dílů nemá vyšetřovaný případ nic společného s Mužem bez tváře, hlavním padouchem celé série, a navíc, dějová linka s ním se téměř nikam neposunula.
Líbilo se mi, že Peter vyrazil vyšetřovat na anglický venkov, navíc do oblasti, kterou trochu znám. Aaronovitch tak mohl představit nové nadpřirozené tvory, kteří žijí v těsném sepětí s přírodou a v Londýně bychom je tak jen těžko hledali. Navíc pěkně popisuje radosti a strasti práce na okresní policejní stanici, kde nejčastěji vyšetřují případy zatoulaných slepic.
Kniha se dobře čte, děj má spád a příběh je rozhodně napínavý. Mám ráda autorovy ironické popisy a glosování protivných detailů nejen policejní práce, ale tady už jich bylo moc. Jako by autor napsal v první verzi 150 stran, ale od nakladatelství měl za úkol jich vyplnit 250, a tak tam místo trefných postřehů vepisuje zdlouhavou vatu. Nejhorší je, že některá přirovnání začnou něco popisovat, ale nakonec skončí něčím úplně jiným, skoro se netýkají následující věty. Bohužel jsem si nepoznamenala konkrétní příklad, ale bylo jich tam pár v každé kapitole.
Neznamená to, že sérii přestanu číst. Dokonce zatím ani nesnížím hodnocení z obvyklých tří hvězdiček. Ale trochu mě děsí, kolik svazků autor ještě napíše, původně jich snad mělo být sedm, ale teď se připravuje při nejmenším osmý, protože takovou nekonečnou řadou na ty dvě hvězdičky možná jednou dojde...
Závěrečné hodnocení:
už loni jsem kvůli čtenářské výzvě chtěla přečíst Záludné léto, ale vůbec jsem se k němu nemohla přes horu knih z knihovny prokousat. Došlo na něj až teď a obávám se, že předznamenává začínající sestupnou kvalitu dalších a dalších dílů mé jinak oblíbené série Řeky Londýna.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Jde o pátý díl série s londýnským policistou Peterem Grantem z oddělení pro magické zločiny. Na rozdíl od těch předchozích dílů nemá vyšetřovaný případ nic společného s Mužem bez tváře, hlavním padouchem celé série, a navíc, dějová linka s ním se téměř nikam neposunula.
Líbilo se mi, že Peter vyrazil vyšetřovat na anglický venkov, navíc do oblasti, kterou trochu znám. Aaronovitch tak mohl představit nové nadpřirozené tvory, kteří žijí v těsném sepětí s přírodou a v Londýně bychom je tak jen těžko hledali. Navíc pěkně popisuje radosti a strasti práce na okresní policejní stanici, kde nejčastěji vyšetřují případy zatoulaných slepic.
Kniha se dobře čte, děj má spád a příběh je rozhodně napínavý. Mám ráda autorovy ironické popisy a glosování protivných detailů nejen policejní práce, ale tady už jich bylo moc. Jako by autor napsal v první verzi 150 stran, ale od nakladatelství měl za úkol jich vyplnit 250, a tak tam místo trefných postřehů vepisuje zdlouhavou vatu. Nejhorší je, že některá přirovnání začnou něco popisovat, ale nakonec skončí něčím úplně jiným, skoro se netýkají následující věty. Bohužel jsem si nepoznamenala konkrétní příklad, ale bylo jich tam pár v každé kapitole.
Neznamená to, že sérii přestanu číst. Dokonce zatím ani nesnížím hodnocení z obvyklých tří hvězdiček. Ale trochu mě děsí, kolik svazků autor ještě napíše, původně jich snad mělo být sedm, ale teď se připravuje při nejmenším osmý, protože takovou nekonečnou řadou na ty dvě hvězdičky možná jednou dojde...
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat