Milý čtenářský deníčku,
letos mi to psaní moc nejde, už je březen a mně stále chybí zápis o jedné knize z ledna. Napětí jsem četla díky tomu, že ho vybrali organizátoři Čtenářského klubu Martinusu a vlastně už dřív jsem ho měla v hledáčku, protože se zabývá tématem budoucnosti a feminismu, obojí mě zajímá.
Ženy v sobě z ničeho nic objeví schopnost generovat elektřinu a dávat okolí elektrické rány. Díky tomu se mohou bránit útlaku ze strany mužů a převrátit vládnoucí patriarchát na matriarchát. Kniha sleduje příběhy několika lidí v průběhu deseti let od objevu nové síly až po dny celosvětového převratu. Rámec tvoří korespondence mezi Aldermanovou a spisovatelem, který román napsal, přičemž oba žijí tisíce let po popisovaných událostech.
Pokud máš, deníčku, radši romány s propracovanými postavami a napínavým dějem, tak se ti Napětí líbit nebude. Autorka zvolila formu mezi dokumentem a normálním románem a tahle nevyhraněnost mi trochu vadila. Kvůli ní kniha ztratila něco ze své čtivosti, ale zase tak hrozné to taky nebylo.
Množství stránek je relativně vyšší a i když na počátku byl skvělý nápad, postupem času jsem se začala trochu nudit a těšila jsem se, až budu mít čtení za sebou. Některé dějové linky mě bavily víc, jiné vůbec, hlavně ta o Roxy, mafiánce. Nejvíc se mě zaujaly vsuvky v podobě historických exponátů a vykopávek a také dopisy mezi Aldermanovou a spisovatelem. Příběhy samotné neobsahovaly moc překvapivých myšlenek nebo neočekávaných dějových zvratů, i proto bych je asi jako autorka trochu osekala.
Celkově však dávám čtyři hvězdy, protože i když zpracování nebylo skvělé, původní nápad a několik pro mě zcela nových témat k zamyšlení se tu našlo a toho si vážím zdaleka nejvíc.
Závěrečné hodnocení:
letos mi to psaní moc nejde, už je březen a mně stále chybí zápis o jedné knize z ledna. Napětí jsem četla díky tomu, že ho vybrali organizátoři Čtenářského klubu Martinusu a vlastně už dřív jsem ho měla v hledáčku, protože se zabývá tématem budoucnosti a feminismu, obojí mě zajímá.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Ženy v sobě z ničeho nic objeví schopnost generovat elektřinu a dávat okolí elektrické rány. Díky tomu se mohou bránit útlaku ze strany mužů a převrátit vládnoucí patriarchát na matriarchát. Kniha sleduje příběhy několika lidí v průběhu deseti let od objevu nové síly až po dny celosvětového převratu. Rámec tvoří korespondence mezi Aldermanovou a spisovatelem, který román napsal, přičemž oba žijí tisíce let po popisovaných událostech.
Pokud máš, deníčku, radši romány s propracovanými postavami a napínavým dějem, tak se ti Napětí líbit nebude. Autorka zvolila formu mezi dokumentem a normálním románem a tahle nevyhraněnost mi trochu vadila. Kvůli ní kniha ztratila něco ze své čtivosti, ale zase tak hrozné to taky nebylo.
Množství stránek je relativně vyšší a i když na počátku byl skvělý nápad, postupem času jsem se začala trochu nudit a těšila jsem se, až budu mít čtení za sebou. Některé dějové linky mě bavily víc, jiné vůbec, hlavně ta o Roxy, mafiánce. Nejvíc se mě zaujaly vsuvky v podobě historických exponátů a vykopávek a také dopisy mezi Aldermanovou a spisovatelem. Příběhy samotné neobsahovaly moc překvapivých myšlenek nebo neočekávaných dějových zvratů, i proto bych je asi jako autorka trochu osekala.
Celkově však dávám čtyři hvězdy, protože i když zpracování nebylo skvělé, původní nápad a několik pro mě zcela nových témat k zamyšlení se tu našlo a toho si vážím zdaleka nejvíc.
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat