Milý čtenářský deníčku,
další knížka z feministického rybníčku. Na rozdíl od nás v USA už za sebou mají pár desítek let nekritického feminismu a po celou tu dobu se proti němu Camille Paglia ostře vyhraňuje. Po přečtení knihy jsem musela určité svoje názory přehodnotit.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Citát: Nicméně svět zůstává divočinou. Cenou za moderní svobodu žen je osobní odpovědnost a sebeobrana.
Nejlepší scéna: Hned úvodní esej na téma znásilnění na schůzce, které se v USA stalo velkým tématem zejména pro univerzity, které pak přijímaly různá ustanovení, ve kterých si možná až příliš hrály na rodiče svých dospělých studentů. U nás teď rozhodně žhavé téma kvůli Dominiku Ferim.
Nejhorší scéna: Přibližně prostřední esej o ženském a můžském principu, kdy ten první neustále popisovala slovem "chtonický", tedy zemitý, záhadný, živočišný. Chápu, že autorka chtěla poukázat na neodiskutovatelné rozdíly mezi pohlavími, které většina feministek důsledně popírá, ale v téhle eseji se jí to moc nepovedlo.
Zásadní myšlenka: Ženy a muži jsou různí a nemá cenu popírat existenci typických vlastností či charakteristik. Na druhou stranu to neznamená, že diskriminace na základě těchto charakteristik je legitimní.
Něco pro mě nového: Není možné všechny kluky vychovat tak, aby se chovali jako gentlemani (samozřejmě to musí být ten ideální cíl, ke kterému směřujeme), ale je možné mnohem více holek naučit vycítit nebezpečné situace, vyhýbat se jim a vůbec se postarat sama o sebe. Právě třeba tak, že se neopijí na večírku s místním fotbalovým týmem. To je prostě nebezpečné stejně jako nerozhlédnout se na přechodu. Nebo budou připraveny na situaci, kdy na ně někdo hloupě pokřikuje na ulici, a budou mu to umět pěkně vrátit a neodnesou si z toho díky tomu žádné velké trauma.
Další názor, který mě zaujal, byl ten na pornografii a vůbec ženské tělo ve veřejném prostoru. Hodně obhajovala Madonnu, která svým tělem provokuje, ale zároveň je na ní vidět, že drží absolutní kontrolu nad tím, co ukáže. Opět si říkám, jak důležité je položit tuhle hranici správně, mezi tím, že mám krásné tělo a nebojím se ho ukázat, a tím dělat z něj hloupý objekt na plakátech v autoservisu.
Můj názor: Myslím si, že potřebujeme feministky, které prosazují rovnost ve všem, protože díky nim se situace hýbe dopředu a téma rovnoprávnosti se dostává do veřejného prostoru. Zároveň je osvěžující číst nějaký opačný názor, který je také feministický, ale mnohem více se soutředí na praktickou zkušenost a tím může spojit dosud na smrt rozhádané tábory feministek a konzervativců.
Bohužel v celkovém hodnocení nechci dát víc než tři hvězdičky, protože témata se často opakovala, prostřední dlouhá esej a nekolik následujících se skoro nedaly číst a navíc mi celkově vadilo uspořádání, které mi přišlo, že nejde ani chronologicky, ani po tématických okruzích.
Podobné knihy: Jak být ženou (Caitlin Moranová)
Hodnocení: 
Žádné komentáře:
Okomentovat