Milý čtenářský deníčku,
Lidmila Kábrtová určitě patří mezi české literární talenty. Jsem ráda, že jsem si mohla přečíst její prvotinu, byla jsem nadšená a těším se, až si přečtu něco dalšího.
![]() |
zdroj: goodreads.com |
Citát: Mami krájí zeleninu do polévky. Mrkev, květák, pórek padá do hrnce. Voda bublá.
El se batolí pod stolem. Pevně chytí mami ručkama za nohu. Je jí s mami dobře.
„Nech mě být."
Zkusí to znovu. Má mami ráda.
„Řekla jsem, nech mě být," odstrčí ji mami. Ještě to zkusí mnohokrát.
Nejlepší scéna: Ta z citátu. Pokaždý, když tenhle úryvek čtu, mi to trhá srdce. Pokaždý, když tímhle způsobem odstrčim vlastní dítě, tak si na to vzpomenu a hned se k němu musím sklonit a poňuňat ho.
Zajímavost o knize: Každá kapitola má 50 slov a kniha samotná vznikala díky projektu Příběh na 50 slov (nebo tak nějak se jmenoval...).
Můj názor: Byla jsem hodně nadšená, nejen z příběhu, ale i stylu, který rozporcoval děj do kraťoučkých úryvků ze života El a chronologicky skládají obraz jejího života. Díky malému rozsahu jsem knihu vdechla během jediného dne.
Podobné knihy: Svatá hlava (Hana Lehečková)
Žádné komentáře:
Okomentovat