Milý čtenářský deníčku,
několikrát jsem zaslechla chválu na knihy Petera Høega, že prý nejde o běžné thrillery, že nabízí něco víc. No asi někomu jinému.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Citát: Laban odjakživa o Johannu Sebastianu Bachovi vypráví tak, jako by spolu vyrůstali a onanovali a už od školky nemohli jeden bez druhého být.
Zásadní myšlenka: Budoucnost je moc.
Můj názor: Já tyhle thrillery se spoustou mrtvol a všehoschopných zabijáků prostě nechápu. A ani superschopnosti hlavních hrdinů mě nepřesvědčily o tom, že by takovým vynalézavým vrahům mohli utéct. Hlavní postava je tak zoufale nesympatická, nad všechny povýšená, že kdyby skončila hned na začátku rozmačkaná pod náklaďákem, ulevilo by se mi. Navíc zápletka mi vůbec nezapadala dohromady. Přiznávám, že jsem ji nesledovala příliš pečlivě, ale i tak se mi zdálo podivné, že všemocné síly neumí chytit jednu rodinu a když už ji chytí, že ji nechají útéct.
Po přečtení jsem dala dvě hvězdičky, takže evidentně něco pozitivního jsem na knize našla, ale teď po měsíci už fakt nedokážu říct, co to bylo.
Podobné knihy: Dívka ve vlaku (Paula Hawkins)
Hodnocení: 
Žádné komentáře:
Okomentovat