Milý čtenářský deníčku,
už dávno jsem četla Ptáky bez křídel a Mandolínu kapitána Corelliho, a tehdy jsem se do Bernièrese zamilovala. Četla jsem od něj snad všechno, co v češtině vyšlo. Neunikl mi ani poslední přeložený román Prach, který se snáší ze snů, ale musím konstatovat, že jde o jedno z jeho slabších děl.
Myslím, že hlavním problémem je zvolené téma. Osudy vyšší střední třídy v Anglii kolem první světové války zpracovalo už tolik autorů a vzniklo o nich tolik filmů a seriálů, že nemůžou ničím moc překvapit. Na druhou stranu je fakt, že já jsem jich zas tolik neviděla a třeba linka o dcerách, které pomáhají ve vojenských nemocnicích pro mě byla zcela nová.
Děj se točí především okolo nejstarší dcery Rosie, která už od deseti let miluje sousedovic syna Ashe. Láska je opětována, rodiny jsou jí nakloněny, ale přijde válka a Ash hned na jejím začátku zemře. Zbytek knihy se Rosie snaží vyrovnat s jeho ztrátou (moc jí to nejde) a pro zpestření je tu spousta dalších postav, které dokreslují skoro kompletní obrázek tehdejší doby, přinejmenším z pohledu bohatých.
Dojde ke spoustě událostí, smrt střídá svatbu, navazují se nekonvenční vztahy, ale všechno plyne tak nějak bez většího napětí nebo krize. Celé to na mě působilo tak miloučce, ideální letní čtení, které sice není úplně hloupé, ale žádné hlubší poselství nenabízí. Navíc stejně jako pohádka, i tady vše nakonec dobře dopadne a hrdinové budou žít šťastně až do smrti.
Četla jsem jako e-knihu a nakladatel má obrovský černý puntík za to, že přímo nelinkoval odkazy na překlad francouzských pasáží. Já si totiž ani nevšimla, že na konci je slovníček a tak jsem prostě předpokládala, že se s jejich překladem nikdo neobtěžoval (tak to asi bylo i v originále?).
Dávám čtyři hvězdičky, protože mě kniha bavila, příběh byl sice plný událostí, ale dohromady to nepůsobilo jako přeplácaná telenovela. Rozhodně si přečtu i pokračování, i když bohužel není přeložené do češtiny a nakladatel se k tomu ani nechystá (ptala jsem se).
Závěrečné hodnocení:
už dávno jsem četla Ptáky bez křídel a Mandolínu kapitána Corelliho, a tehdy jsem se do Bernièrese zamilovala. Četla jsem od něj snad všechno, co v češtině vyšlo. Neunikl mi ani poslední přeložený román Prach, který se snáší ze snů, ale musím konstatovat, že jde o jedno z jeho slabších děl.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Myslím, že hlavním problémem je zvolené téma. Osudy vyšší střední třídy v Anglii kolem první světové války zpracovalo už tolik autorů a vzniklo o nich tolik filmů a seriálů, že nemůžou ničím moc překvapit. Na druhou stranu je fakt, že já jsem jich zas tolik neviděla a třeba linka o dcerách, které pomáhají ve vojenských nemocnicích pro mě byla zcela nová.
Děj se točí především okolo nejstarší dcery Rosie, která už od deseti let miluje sousedovic syna Ashe. Láska je opětována, rodiny jsou jí nakloněny, ale přijde válka a Ash hned na jejím začátku zemře. Zbytek knihy se Rosie snaží vyrovnat s jeho ztrátou (moc jí to nejde) a pro zpestření je tu spousta dalších postav, které dokreslují skoro kompletní obrázek tehdejší doby, přinejmenším z pohledu bohatých.
Dojde ke spoustě událostí, smrt střídá svatbu, navazují se nekonvenční vztahy, ale všechno plyne tak nějak bez většího napětí nebo krize. Celé to na mě působilo tak miloučce, ideální letní čtení, které sice není úplně hloupé, ale žádné hlubší poselství nenabízí. Navíc stejně jako pohádka, i tady vše nakonec dobře dopadne a hrdinové budou žít šťastně až do smrti.
Četla jsem jako e-knihu a nakladatel má obrovský černý puntík za to, že přímo nelinkoval odkazy na překlad francouzských pasáží. Já si totiž ani nevšimla, že na konci je slovníček a tak jsem prostě předpokládala, že se s jejich překladem nikdo neobtěžoval (tak to asi bylo i v originále?).
Dávám čtyři hvězdičky, protože mě kniha bavila, příběh byl sice plný událostí, ale dohromady to nepůsobilo jako přeplácaná telenovela. Rozhodně si přečtu i pokračování, i když bohužel není přeložené do češtiny a nakladatel se k tomu ani nechystá (ptala jsem se).
Závěrečné hodnocení:
Anglický originál žádné překlady francouzských pasáží pochopitelně neobsahuje, tak jako u všech předchozích knížek. Český překlad cizojazyčné pasáže překládá; tak jako u Mandolíny a všech ostatních Bernieresových knih.
OdpovědětVymazatJeště v sazbě byla na titulním listu obvyklá poznámka "přeložil a slovníčkem opatřil VJ", ale pak ji šéfredaktorka i přes mé protesty vyhodila. Tož tak.