Milý čtenářský deníčku,
při posledním Knižním čtvrtku mi do oka padla nová kniha od Philipa Pullmana, ve které se vrací do světa trilogie Jeho temné esence (dříve Jeho šerá hmota), kterou jsem v době jejího vydání zbožňovala. Nová kniha se odehrává dvanáct let před Zlatým kompasem (dříve Světla severu) a cílí na podobnou skupinu čtenářů (tedy na mládež), do které já už sice dávno nepatřím, ale to mi nebrání si další díl pořádně užít.
Jedenáctiletý Malcolm si oblíbí miminko Lyru, o kterou se starají jeptišky v klášteře na protějším břehu. Vzhledem k proroctví a komplikovanému vztahu jejích rodičů je v neustálém nebezpečí, ale náš hrdina ji před vším ochrání, i když tím ohrozí sebe a zaplete se do nebezpečné politické hry.
První část mě určitě bavila víc, protože v ní bylo více politiky, skrytého nebezpečí a zároveň víc nových detailů o pro mě téměř zapomenutém světě. Druhá část o dobrodružné plavbě už více připomíná příběhy pro děti, nebezpečí střídá další a v poslední minutě se často objeví někdo, kdo hlavní hrdiny zázračně zachrání. Autor už se nesnaží o dokonalé vysvětlení detailů a třeba příhoda z jakéhosi podsvětí mi vůbec nedávala smysl.
Do knihy více než do těch předchozích proniká výrazná kritika církve jako instituce prosazující dogmatické pravdy za jakoukoliv cenu. Zároveň však autor v nějakém rozhovoru uvedl, že místo katolické církve si člověk může dosadit libovolnou náboženskou organizaci nebo politické uskupení. Osobně oceňuji, že církev žádným způsobem neuráží, spíš čtenáře povzbuzuje ke kritickému myšlení a snaží se jim nenásilnou formou vysvětlit, že to, že s něčím souhlasí většina, neznamená, že je to správné.
Další plus kniha získává za dokončení příběhu. Vzhledem k tomu, že další díl vyjde v angličtině až na konci tohoto roku, jsem se bála, že zapomenu rozehraný příběh a pak si ho budu muset připomínat ze shrnutí na Wikipedii. Ale to není tento případ, protože kromě toho, že kniha je vhodně ukončena, už teď se ví, že další díl na ni vůbec nebude navazovat a bude se odehrávat v době, kdy bude Lyře dvacet let, tedy několik let po Jeho temné esenci. Doufám, že české nakladatelství do té doby vydá dvě novely, které autor napsal, jednu o Lyře, kde je jí patnáct, tedy také po originální trilogii, a druhou o ledním medvědovi z prvního dílu, která by se měla odehrávat těsně před ním.
Dávám čtyři hvězdičky. Za napínavý a správně ukončený příběh a celkově velmi zdařilý návrat do legendárního světa. Nemůžu dát pět, protože necítím takovou výjimečnost jako u Světel severu, ale rozhodně jí můžu doporučit každému, komu se původní trilogie líbila, zklamán nebude.
Závěrečné hodnocení:
P.S.: I když se kniha odehrává před Zlatým kompasem, nedoporučuji ji číst jako první, protože autor počítá s čtenářovou znalostí světa i některých postav.
při posledním Knižním čtvrtku mi do oka padla nová kniha od Philipa Pullmana, ve které se vrací do světa trilogie Jeho temné esence (dříve Jeho šerá hmota), kterou jsem v době jejího vydání zbožňovala. Nová kniha se odehrává dvanáct let před Zlatým kompasem (dříve Světla severu) a cílí na podobnou skupinu čtenářů (tedy na mládež), do které já už sice dávno nepatřím, ale to mi nebrání si další díl pořádně užít.
 |
| zdroj: databazeknih.cz |
Jedenáctiletý Malcolm si oblíbí miminko Lyru, o kterou se starají jeptišky v klášteře na protějším břehu. Vzhledem k proroctví a komplikovanému vztahu jejích rodičů je v neustálém nebezpečí, ale náš hrdina ji před vším ochrání, i když tím ohrozí sebe a zaplete se do nebezpečné politické hry.
První část mě určitě bavila víc, protože v ní bylo více politiky, skrytého nebezpečí a zároveň víc nových detailů o pro mě téměř zapomenutém světě. Druhá část o dobrodružné plavbě už více připomíná příběhy pro děti, nebezpečí střídá další a v poslední minutě se často objeví někdo, kdo hlavní hrdiny zázračně zachrání. Autor už se nesnaží o dokonalé vysvětlení detailů a třeba příhoda z jakéhosi podsvětí mi vůbec nedávala smysl.
Do knihy více než do těch předchozích proniká výrazná kritika církve jako instituce prosazující dogmatické pravdy za jakoukoliv cenu. Zároveň však autor v nějakém rozhovoru uvedl, že místo katolické církve si člověk může dosadit libovolnou náboženskou organizaci nebo politické uskupení. Osobně oceňuji, že církev žádným způsobem neuráží, spíš čtenáře povzbuzuje ke kritickému myšlení a snaží se jim nenásilnou formou vysvětlit, že to, že s něčím souhlasí většina, neznamená, že je to správné.
Další plus kniha získává za dokončení příběhu. Vzhledem k tomu, že další díl vyjde v angličtině až na konci tohoto roku, jsem se bála, že zapomenu rozehraný příběh a pak si ho budu muset připomínat ze shrnutí na Wikipedii. Ale to není tento případ, protože kromě toho, že kniha je vhodně ukončena, už teď se ví, že další díl na ni vůbec nebude navazovat a bude se odehrávat v době, kdy bude Lyře dvacet let, tedy několik let po Jeho temné esenci. Doufám, že české nakladatelství do té doby vydá dvě novely, které autor napsal, jednu o Lyře, kde je jí patnáct, tedy také po originální trilogii, a druhou o ledním medvědovi z prvního dílu, která by se měla odehrávat těsně před ním.
Dávám čtyři hvězdičky. Za napínavý a správně ukončený příběh a celkově velmi zdařilý návrat do legendárního světa. Nemůžu dát pět, protože necítím takovou výjimečnost jako u Světel severu, ale rozhodně jí můžu doporučit každému, komu se původní trilogie líbila, zklamán nebude.
Závěrečné hodnocení:
P.S.: I když se kniha odehrává před Zlatým kompasem, nedoporučuji ji číst jako první, protože autor počítá s čtenářovou znalostí světa i některých postav.
Žádné komentáře:
Okomentovat