Milý čtenářský deníčku,
nedávno byla na Alzovi spousta e-knížek v akci a já si jich zcela výjimečně koupila několik do zásoby. Jako první jsem sáhla po Pandě v nesnázích, protože jsem si po trochu zdlouhavém Židovském policejním klubu chtěla odpočinou a nepochybovala jsem, že stejně jako Losos v kaluži bude i další román od Lukáškové hodně čtivý. A byl víc než to.
Stejně jako v Lososovi i tady se prolínají dva příběhy, tentokrát je ale spojuje pouze zájem mladší Terezy o osudy Marie, členky třetího odboje, nikoliv příbuzenský vztah nebo aspoň stejná doba. Tohle mi během čtení trochu vadilo, ale postupně jsem si uvědomila, že kontrast příběhů je to, čeho chtěla autorka dosáhnout a závěrečné propletení se mi vlastně docela líbilo, i když pro někoho to bude typický náhlý konec deux ex machina.
Panda přesně zastupuje typ knih, které mě baví. Mají svižný příběh, jsou hodně o vztazích mezi lidmi a díky příběhům z nedávné minulosti nabízí aspoň nějaký přesah. Na rozdíl od Lososa mi hlavní hrdinka v této knize nepřipadala od první stránky protivná, naopak v mnoha ohledech byla vlastně docela sympatická. Mrzelo mě, že ostatní postavy jsou poněkud černobílé, ale z nějakého důvodu to příběhu neubíralo na důvěryhodnosti.
Asi nejvíc se mi líbilo, že se všechny postavy chovaly tak, jak bych čekala, žádný zázračný přerod nebo obětování sebe pro většinu nebo pro dobro toho druhého. Profesor si klidně něco začne se svou studentkou místo toho, aby hrdině trpěl a raději jí vybral jiného vedoucího práce. Muž, který miluje svou ženu, jí kopne do zadku, když se dozví, že je to mrcha nevěrná, která svou vinu kompenzuje neláskou k vlastní dceři. A mrcha zůstane mrchou, slepice slepicí akorát odbojáře režim semele na karbanátky.
Upřímně, deníčku, váhala jsem, jestli knížce nedat pět hvězdiček. Ale pořád to beru tak, že se je snažím dávat jen opravdu výjimečným knihám a tahle mezi ně prostě nepatří. Ale jinak je skvělá, myslím, že se autorka hodně posunula, a už teď se těším na její další román (už ho píše a má uzavřít tuto neformální trilogii), při kterém si odpočinu, ale nebudu ho brát jako ztrátu času.
Závěrečné hodnocení:
nedávno byla na Alzovi spousta e-knížek v akci a já si jich zcela výjimečně koupila několik do zásoby. Jako první jsem sáhla po Pandě v nesnázích, protože jsem si po trochu zdlouhavém Židovském policejním klubu chtěla odpočinou a nepochybovala jsem, že stejně jako Losos v kaluži bude i další román od Lukáškové hodně čtivý. A byl víc než to.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Stejně jako v Lososovi i tady se prolínají dva příběhy, tentokrát je ale spojuje pouze zájem mladší Terezy o osudy Marie, členky třetího odboje, nikoliv příbuzenský vztah nebo aspoň stejná doba. Tohle mi během čtení trochu vadilo, ale postupně jsem si uvědomila, že kontrast příběhů je to, čeho chtěla autorka dosáhnout a závěrečné propletení se mi vlastně docela líbilo, i když pro někoho to bude typický náhlý konec deux ex machina.
Panda přesně zastupuje typ knih, které mě baví. Mají svižný příběh, jsou hodně o vztazích mezi lidmi a díky příběhům z nedávné minulosti nabízí aspoň nějaký přesah. Na rozdíl od Lososa mi hlavní hrdinka v této knize nepřipadala od první stránky protivná, naopak v mnoha ohledech byla vlastně docela sympatická. Mrzelo mě, že ostatní postavy jsou poněkud černobílé, ale z nějakého důvodu to příběhu neubíralo na důvěryhodnosti.
Asi nejvíc se mi líbilo, že se všechny postavy chovaly tak, jak bych čekala, žádný zázračný přerod nebo obětování sebe pro většinu nebo pro dobro toho druhého. Profesor si klidně něco začne se svou studentkou místo toho, aby hrdině trpěl a raději jí vybral jiného vedoucího práce. Muž, který miluje svou ženu, jí kopne do zadku, když se dozví, že je to mrcha nevěrná, která svou vinu kompenzuje neláskou k vlastní dceři. A mrcha zůstane mrchou, slepice slepicí akorát odbojáře režim semele na karbanátky.
Upřímně, deníčku, váhala jsem, jestli knížce nedat pět hvězdiček. Ale pořád to beru tak, že se je snažím dávat jen opravdu výjimečným knihám a tahle mezi ně prostě nepatří. Ale jinak je skvělá, myslím, že se autorka hodně posunula, a už teď se těším na její další román (už ho píše a má uzavřít tuto neformální trilogii), při kterém si odpočinu, ale nebudu ho brát jako ztrátu času.
Závěrečné hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat