Milý čtenářský deníčku,
když o knížce přemýšlím s odstupem, většinou už si nevybavím příliš podrobností a nadšení, které u mě vyvolala těsně po přečtení, se rychle vytrácí. U Pátého ročního období je to úplně naopak a už to svědčí o jeho nesporné kvalitě.
 |
| zdroj: goodreads.com |
Autorkou je žena, navíc afroameričanka, a mně přišlo, že je to na románu hrozně vidět. Jedním z ústředních témat je určitá forma xenofobie na základě vlastnosti, se kterou se člověk narodil a hlavní hrdinkou je žena nebo dívka, která prožívá velmi dívčí/ženské situace (rošťačka, mladá a úspěšná, matka). A právě to mi po přečtení strašně vadilo. Žádné typické souboje, politické intriky, žádné pravé přáteství. Vlastně omyl, to všechno tam ve skutečnosti je, ale prostě úplně jinak (žensky) vylíčené než obvykle (mužsky). Nedokážu to popsat lépe.
Román se splétá ze tří různých příběhů, které se velmi neobvykle propojí. Ze začátku mě strašně štvalo, že jsem si je nedokázala časově ukotvit, od začátku bylo jasné, že se neodehrávají zároveň, ale díky unikátnímu propojení to nakonec začne dávat smysl.
Když jsem knihu dočetla, měla jsem pocit, že z ní kape společenská angažovanost a že se až příliš snaží poukazovat na diskriminaci a rasismus. Říkala jsem si, že vyhrála Cenu Hugo jen kvůli tomu, že se to politicky hodilo, ale jinak to zas tak skvělá sci-fi není. Jenže i po dvou měsících o ní musím stále přemýšlet, už jsem si koupila druhý díl a hrozně mě štve, že ten třetí není ještě jako e-kniha dostupný. Takže na té knize něco bude... Ale původní hodnocení ze tří hvězdiček už měnit nebudu.
Záverečné hodnocení: 
Žádné komentáře:
Okomentovat